Knihy
Poezie
Česká poezie
Ivan Blatný
Jde pražské dítě domů z bia

Ivan Blatný
Jde pražské dítě domů z bia

2017 | Nakladatelství Druhé město

Editor a znalec básníkova díla Martin Reiner poukazuje v zasvěceném úvodním slově na skutečnost, že literární pozůstalost Ivana Blatného, uložená nyní v Památníku národního písemnictví v sešitech, do nichž Blatný zaznamenával svou básnickou tvorbu, činí neuvěřitelných 280 000 veršů. Proto tento rozsáhlý výbor představu…je pouze nepatrnou část z dosud neznámých básní, z nichž řady dalších teprve čekají na svou příležitost. Blatného texty pak Reiner výstižně definuje jako "nepřetržitý proud slov," který "z básníka tryskal od konce 70. let až do jeho smrti v srpnu 1990". Reiner také připomíná, že rozhodujícím kritériem jeho výběru bylo soustředit v něm především ty básně, které jsou propojeny a inspirovány Blatného alter egem Josefem Kunstadtem, zapomenutým hercem, jenž skutečně žil a patrně zcela náhodně se objevil u zrodu českého surrealistického hnutí. Kniha, rozložena do osmnácti bloků, potvrzuje ojedinělé postavení Ivana Blatného v české poezii dvacátého století: i tady se projevuje jako rozený, erudovaný lyrik s nezaměnitelným zpěvným nádechem, jehož verše opravdu "jsou krásné, jak když slunce hasne / anebo jako svítání." Navíc jsou však tentokrát i obohaceny o jakousi lehce meditativní ironickou a sarkastickou licenci, která se dotýká mnoha uměleckých osobností, vzpomínek i postřehů ze soudobých událostí. Editor a znalec básníkova díla Martin Reiner poukazuje v zasvěceném úvodním slově na skutečnost, že literární pozůstalost Ivana Blatného, uložená nyní v Památníku národního písemnictví v sešitech, do …nichž Blatný zaznamenával svou básnickou tvorbu, činí neuvěřitelných 280 000 veršů. Proto tento rozsáhlý výbor představuje pouze nepatrnou část z dosud neznámých básní, z nichž řady dalších teprve čekají na svou příležitost. Blatného texty pak Reiner výstižně definuje jako "nepřetržitý proud slov," který "z básníka tryskal od konce 70. let až do jeho smrti v srpnu 1990". Reiner také připomíná, že rozhodujícím kritériem jeho výběru bylo soustředit v něm především ty básně, které jsou propojeny a inspirovány Blatného alter egem Josefem Kunstadtem, zapomenutým hercem, jenž skutečně žil a patrně zcela náhodně se objevil u zrodu českého surrealistického hnutí. Kniha, rozložena do osmnácti bloků, potvrzuje ojedinělé postavení Ivana Blatného v české poezii dvacátého století: i tady se projevuje jako rozený, erudovaný lyrik s nezaměnitelným zpěvným nádechem, jehož verše opravdu "jsou krásné, jak když slunce hasne / anebo jako svítání." Navíc jsou však tentokrát i obohaceny o jakousi lehce meditativní ironickou a sarkastickou licenci, která se dotýká mnoha uměleckých osobností, vzpomínek i postřehů ze soudobých událostí.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	446
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8072273965
ISBN:	9788072273966
Ilustrátor:	Jiří Kolář
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	28. 3. 2025 14:5
Číslo položky:	1194897

O autorovi

Ivan Blatný

Ivan Blatný byl český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista. Byl synem českého literáta Lva Blatného. S rodiči poměrně hodně cestoval. Jeho otec však roku 1930 zemřel a po necelých třech letech mu zemřela i matka. Poté se o něj starali prarodiče z matčiny strany Anna Klíčníková a Arnold Klíčník. Literárním patronem mu byl Vítězslav Nezval. V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách. Vystudoval gymnázium a přestože studoval s obtížemi, byl redaktorem Studentského časopisu, kde získal 1. místo v soutěži o báseň roku. Brzy po dokončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina . V roce 1935 zdědil po smrti svého dědečka Arnolda Klíčníka zavedený optický závod v Solniční ulici, který ho živil až do jeho odchodu do exilu. V této době také přispíval do několika literárních časopisů. Svou prvotinu, básnickou sbírku Paní Jitřenka, vydal v roce 1940. O rok později vydal sbírku Melancholické procházky, která zvítězila v celonárodní soutěži. Po osvobození vstoupil do KSČ. Roku 1948 byl vyslán místo Jana Čepa, který byl komunistickým vedením pokládán za nespolehlivého, jako člen tříčlenné oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil – v BBC oznámil, že se domů do Československa nevrátí. V českém vysílání londýnského rozhlasu promluvil o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. V Anglii požádal o politický azyl, poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem. Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba, stihomam, obával se, že ho chce unést KGB. Život v emigraci byl pro něj obtížný, neuměl ani anglicky. Určitou dobu ale s...

Více od autora