Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Jan Blahoslav
Jana Blahoslava Naučení mládencům

Jan Blahoslav
Jana Blahoslava Naučení mládencům

1947 | Nakladatelství Kalich

Edice životopisných materiálů z prostředí Jednoty bratrské v 16. století. Editor Čestmír Timoteus Zelinka. Edice životopisných materiálů z prostředí Jednoty bratrské v 16. století. Editor Čestmír Timoteus Zelinka.

Stav

Dobrý

lehce zašlý hřbet, na několika stránkách vpisky nad textem

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlý hřbet, na několika stránkách vpisky nad textem
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	180, [I]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Hlasy otců
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2026 15:50
Číslo položky:	1694113

O autorovi

Jan Blahoslav

Jan Blahoslav byl kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu. V písemném styku užíval příležitostně také řecké nebo polatinštěné formy svého jména: Apteryx , nebo Makarius, či Blasius . Byl bratrem Martina Abdona. Pocházel ze zámožné bratrské měšťanské rodiny z Přerova. První vzdělání získal na bratrských školách, nejprve se učil 7 let ve svém rodišti u kněze Jana Wolfa, od roku 1540 pobýval v Prostějově u kněze Martina Michalce. Odtud byl roce 1543 vyslán na humanistické gymnázium Valentina Friedlanda-Trozendorfa do slezského Goldbergu. Po ročním studiu se odebral zpět na Moravu, ale vzápětí pokračoval od roku 1544 na univerzitě ve Vitemberku. Zde jej nejvíce ovlivnil Philipp Melanchthon a jeho reformačně-humanistický vzdělávací koncept, kterému zůstal věrný po celý život. V pozdějších letech Blahoslav vzpomínal i na návštěvy bohoslužeb s kázáním Martina Luthera. Po ročním pobytu ve Vitemberku se Blahoslav navrátil do Prostějova, kde pomáhal s výukou na bratrské škole, jak odpovídalo kariéře budoucího duchovního. V červenci 1548 byl vyslán jako pomocník biskupa Jana Černého do Mladé Boleslavi. Odtud se před velikonocemi 1549 odebral na další studia do východopruského Královce, avšak velmi brzo musel město kvůli morové epidemii opustit a krátký čas pobýval v Gilgenburgu u biskupa bratrských exilových sborů Macha Sionského. Ještě v říjnu 1549 byl odtud vyslán na svá poslední studia do Basileje, významného centra dobové vzdělanosti. Dostalo se mu zde péče v domě humanistického vzdělance Zikmunda Hrubého z Jelení. Po několika měsících však vážně onemocněl a na sklonku jara 1551 se navrátil zpět do Prostějova, kde nastoupil na místo správce bratrské školy. V roce 1552 však opět odešel do Mladé Boleslavi, kde působil dalších pět let. Léta strávená v Mladé Boleslavi naplnil...

Více od autora