Eduard Stehlík
Jan Kubiš : nezastaví mne ani to nejhorší

2017 | Nakladatelství Tváře

Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praze ujal moci SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Začal se tak odvíjet příběh vlastenectví, odhodlání a nezměrného hrd…inství, který nemá v našich novodobých dějinách obdoby.

Ve středu 27. května 1942 byl v okupované Praze proveden úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tím, kdo tohoto zlosyna navždy sprovodil ze světa, byl rotmistr československé armády Jan Kubiš.

Kniha vojenského historika plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, Ph.D., MBA s názvem „Jan Kubiš – Nezastaví mne ani to nejhorší…“ vypravuje na základě neznámých archivních dokumentů a svědectví pamětníků životní příběh tohoto neobyčejného mladého muže. Celobarevná publikace na 300 stranách vedle autorova poutavého textu nabízí i stovky historických fotografií a dokumentů, z nichž mnohé jsou uveřejněny poprvé. Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praz…e ujal moci SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Začal se tak odvíjet příběh vlastenectví, odhodlání a nezměrného hrdinství, který nemá v našich novodobých dějinách obdoby.

Ve středu 27. května 1942 byl v okupované Praze proveden úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tím, kdo tohoto zlosyna navždy sprovodil ze světa, byl rotmistr československé armády Jan Kubiš.

Kniha vojenského historika plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, Ph.D., MBA s názvem „Jan Kubiš – Nezastaví mne ani to nejhorší…“ vypravuje na základě neznámých archivních dokumentů a svědectví pamětníků životní příběh tohoto neobyčejného mladého muže. Celobarevná publikace na 300 stranách vedle autorova poutavého textu nabízí i stovky historických fotografií a dokumentů, z nichž mnohé jsou uveřejněny poprvé.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	289
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088041147
ISBN:	9788088041146
Vydáno v:	Polnička
Vystaveno:	3. 9. 2024 13:52
Číslo položky:	962208

O autorovi

Eduard Stehlík

Eduard Stehlík je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny. V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání. Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady, 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou. V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana. Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června. Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou. V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen. Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019. Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy. Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice. V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů. N...

Více od autora