Knihy
Věra Linhartová
Jan Bělehrádek a jeho cesta ke svobodě ducha

Věra Linhartová
Jan Bělehrádek a jeho cesta ke svobodě ducha

2011 | Nakladatelství Galén, spol. s r.o.

Jan Bělehrádek , český lékař, biolog, profesor Univerzity Karlovy, děkan Lékařské fakulty UK, byl jednou z významných osobností české biologie a českého politického a společenského dění právě uplynulého století. Z poutavého vyprávění Bělehrádkova mladšího syna, ze vzpomínek jeho někdejších žáků, dnes známých vědeckých …osobností, je poskládána mozaika životního příběhu tohoto vzácného člověka, který celý svůj život zasvětil vědeckému bádání. Široký záběr informací sahá až k rodovým kořenům Bělehrádků, zahrnuje léta dětství, dospívání i studia, profesní úspěchy, válečnou dobu, poznamenanou zatčením a vězněním v Terezíně, období poválečné, vrcholící únorem roku 1948, odchod do exilu a pokračování vědecké práce v novém domově v Anglii.Kniha je vybavena řadou dobových fotografií, dnes již unikátních, obsahuje též slavnostní úvodní projev ke studentům při zahájení školního roku 1930/1931, kompletní bibliografii Bělehrádkových prací zahrnující léta 1920-1967 a bibliografii děl o Janu Bělehrádkovi.V závěrečné kapitole profesoru Bělehrádkovi vzdávají hold jeho žáci - Augustin Svoboda, Oldřich Nečas, Jan Šmarda, Dušan Soudek, Ctirad John, Pavel Jerie a Jiří Pravda - kteří si ho uchovali v paměti jako excelentního učitele, jenž jim otvíral cestu k poznání a ovlivnil je v jejich dalším konání. Jan Bělehrádek , český lékař, biolog, profesor Univerzity Karlovy, děkan Lékařské fakulty UK, byl jednou z významných osobností české biologie a českého politického a společenského dění právě uplynulé…ho století. Z poutavého vyprávění Bělehrádkova mladšího syna, ze vzpomínek jeho někdejších žáků, dnes známých vědeckých osobností, je poskládána mozaika životního příběhu tohoto vzácného člověka, který celý svůj život zasvětil vědeckému bádání. Široký záběr informací sahá až k rodovým kořenům Bělehrádků, zahrnuje léta dětství, dospívání i studia, profesní úspěchy, válečnou dobu, poznamenanou zatčením a vězněním v Terezíně, období poválečné, vrcholící únorem roku 1948, odchod do exilu a pokračování vědecké práce v novém domově v Anglii.Kniha je vybavena řadou dobových fotografií, dnes již unikátních, obsahuje též slavnostní úvodní projev ke studentům při zahájení školního roku 1930/1931, kompletní bibliografii Bělehrádkových prací zahrnující léta 1920-1967 a bibliografii děl o Janu Bělehrádkovi.V závěrečné kapitole profesoru Bělehrádkovi vzdávají hold jeho žáci - Augustin Svoboda, Oldřich Nečas, Jan Šmarda, Dušan Soudek, Ctirad John, Pavel Jerie a Jiří Pravda - kteří si ho uchovali v paměti jako excelentního učitele, jenž jim otvíral cestu k poznání a ovlivnil je v jejich dalším konání.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072622129
ISBN:	9788072622122
Vydání:	1
Vystaveno:	23. 2. 2025 20:45
Číslo položky:	1147721

O autorovi

Věra Linhartová

Věra Linhartová je česká spisovatelka, zakladatelka české experimentální prózy, historička umění, básnířka, překladatelka, editorka a výtvarná teoretička žijící ve Francii. Věra Linhartová se narodila roku 1938 v Brně coby dcera právníka, referenta nemocenské pojišťovny. Matka byla v domácnosti, byla duševně nemocná a svůj život ukončila sebevraždou. Rodina bydlela v Botanické ulici. Po absolvování brněnské jedenáctileté střední školy nastoupila v roce 1955 na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudovala dějiny umění. Úspěšně absolvovala v roce 1960, jako téma diplomové práce si zvolila barokní architekturu na Moravě. Externě také vystudovala estetiku na FF UK. Roku 1957, kdy přechodně pracovala jako průvodkyně na hradě Bítov a začínala psát své první texty, se přidala k uskupení umělců, kteří si říkali „šestařicátníci“ . Členy této skupiny byli např. Jiří Paukert, Václav Havel, Josef Topol, Viola Fischerová, Pavel Švanda, Jan Zábrana, a další. V první polovině 60. let pracovala nejprve na Krajském středisku památkové péče v Brně a v Pardubicích , poté jako kurátorka v Alšově jihočeské galerii . Během jejího působení se z regionální galerie za pár let stala instituce, která kvalitou svých sbírek i výstavní politikou konkurovala galeriím v hlavním městě. Díky Věře Linhartové se galerijní fond rozšířil o české moderní umění. Jejím přičiněním se začala vystavovat díla do té doby tabuizovaná, jako abstraktní umění, imaginativní malba nebo nefigurativní tvorba. Za svého působení zde uspořádala např. výstavu Imaginativního malířství let 1930-1950, která vyvolala bouřlivé ohlasy, a to jak negativní, tak i pozitivní. Bohužel její snahy narazily na bariéru nepochopení u stranických orgánů KSČ. Byly označeny za „útok proti linii strany v ideologické a kulturní oblasti“. Tyto události její působení v Alšově jihočeské galerii ukončily. Posléze uspořádala v Brně a Pr...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…