Výběr povídek, krátkých scének známých komiků, které uváděli v divadle, televizi a rozhlase. Oba hlavní protagonisté, tedy Miloslav Šimek i Luděk Sobota prošli různými tvůrčími etapami a každý z nich vystřídal celou řadu hereckých partnerů. M. Šimek byl původně součástí hereckého tandemu s Jiřím Grossmannem, po Luďku Sobotovi třeba s Jiřím Krampolem a naposledy tvořil se Zuzanou Bubílkovou. Luděk Sobota zase hrál třeba s Ivanem Mládkem, Romanem Skamene, a také nějakou dobu vystupoval sám. Co se týče Miloslava Šimka, pro mnoho lidí je kultovním zvláště období jeho spolupráce s J. Grossmannem, ať už se jednalo o jejich "Návštěvní dny", nebo sérii jejich "Povídek". Ovšem mnoho dalších, ale nejvíce zaujalo spojení Šimka se Sobotou a Nárožným. Z tohoto období divadla Semafor pochází třeba roztomilá česká veselohra "Jen ho nechte, ať se bojí"; skvělé byly i filmy "Co je doma, to se počítá", nebo "Zítra to roztočíme, drahoušku". I když se v tehdejší době nemohlo mluvit o všem otevřeně tak jako dnes, je jejich tehdejší promyšlený humor kvalitnější a z hlediska času trvalejší, než třeba současná politická satira v pořadu "S politiky netančím". Také Luděk Sobota byl v tomto období ve své nejlepší herecké formě. O plodnosti tohoto Sobotova období svědčí i mimo jiné třeba film "Jáchyme, hoď ho do stroje", kde hrál Luděk Sobota hlavní roli. Kniha Jak vyrobit bumerang vyniká nevšední originalitou a ani dnes po letech jejich humor nevyprchal. Jedná se o svěží a vtipné dialogy, které jsou dovedeny k dokonalosti Sobotovým a Šimkovým humorem. Náměty čerpají z všedního života - osvětová beseda, návštěva v advokátní poradně, schůzka v parku za účelem seznámení na inzerát nebo vyřizování protekce za účelem přijetí nezdárného potomka na školu. Již na základě úspěchu ostatních knih z pera Miloslava Šimka je zřejmé, že ani tato nezůstane bez odezvy a doplní již tak rozsáhlou knihovničku všech obdivovatelů jeho humoru. Knihu doprovází více než originální ilustrace Petra Chytila.