Knihy
Historie
Světová historie
Jaroslav Herout
Jak poznávat kulturní památky

Jaroslav Herout
Jak poznávat kulturní památky

1986 | Nakladatelství Mladá fronta

V kapitolách bohatě il. knihy je vysvětleno, co vše pojem kulturní památka zahrnuje, jak se určuje jejich stáří i co např. vyjadřují erby na nich. V kapitolách bohatě il. knihy je vysvětleno, co vše pojem kulturní památka zahrnuje, jak se určuje jejich stáří i co např. vyjadřují erby na nich.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Zpěvák, Hanna Maderová
Edice:	74. svazek ed. 74. svazek ed. Jak
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2024 16:15
Číslo položky:	978611

O autorovi

Jaroslav Herout

Jaroslav Herout byl český památkář a historik umění, působící v odborné organizaci státní památkové péče. Široké veřejnosti je známý především důkladnými a srozumitelnými publikacemi, seznamujícími zejména s typologií, genezí, tvaroslovím a terminologií historických staveb. V letech 1946-1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy byli jeho učiteli Jan Květ, Jaroslav Pešina a Václav Mencl. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce Vývoj gotického domu v Čechách. Směr jeho studia i pozdější profesní dráhy ovlivnilo prostředí historické Kutné Hory, ale také vzor předchůdce a vzdáleného příbuzného prof. Josefa Braniše. Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti V roce 1954 nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v Pardubicích. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. Břetislavem Štormem, od kterého načerpal další znalosti. Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. Dobroslavem Líbalem. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek . V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích (Mnichovo Hradiště, Kunětická hora, Slatiňany, Lichnice, Košumbe...

Více od autora