František Drašner
Jak město ke svému čtvrtému názvu přišlo

František Drašner

František Drašner se celý svůj život zajímal o regionální dějiny. Od mládí chtěl být archivářem či muzejníkem. Ke studiu archivářství mu však byl zamezen přístup, jako syn živnostníka - pekaře neměl patřičný třídní původ. A tak se přes dělníka, archivního praktikanta, požárního statika stal nakonec po své matce učitelem, několik let i školním inspektorem. Po vystudování Pedagogické fakulty v Hradci Králové přišel na Vysočinu. Působil na základních školách v Lipnici nad Sázavou, Krásné Hoře, Okrouhlici, ve Světlé nad Sázavou a Svinném u Chotěboře. Stěžejními předměty v jeho povolání mu byl dějepis, zeměpis a výtvarná výchova. Svoji mimoškolní činnost obohacoval prací s dětmi, vedl je v turistických, vlastivědných a šachových kroužcích. Jeho zálibami bylo cestování a šachy, dříve orientační běh. Své celoživotní lásce, regionální historii, se naplno začal věnovat až poté, co ze zdravotních důvodů odešel do důchodu. Od roku 1967 se zajímal o události v Číhošti. V roce 1990 a 2002 vydal dvě knížky "Číhošťský zázrak", z níž druhá dopodrobna a pravdivě vysvětluje příčiny mučednické smrti P.Josefa Toufara i jí předcházející pohyby křížku. Během roku 2003 vydal další knihy: "Ohně na Vysočině" - popisují násilnou kolektivizaci v obci Olešná na Havlíčkobrodsku, "Karel Havlíček Borovský na Vysočině" - v níž velmi detailně seznamuje čtenáře s osudy jednoho z největších Čechů v našem regionu. Při své práci důsledně uplatňuje použití archivních pramenů, které doplňuje významným svědectvím pamětníků. František Drašner zemřel dne 13.6.2006. Knihu "Havlíčkobrodský poutník" však již autor neviděl v konečné knižní podobě. Poslední publikaci "Partyzánský výsadek Mistr Jan Hus" vydala po autorově smrti jeho dcera Martina Krejčiříková, která cítila povinnost zveřejnit již zpracovaný text o problematice partyzánského odboje u Leškovic na Vysočině, k níž František Drašner sbíral materiály již od 60. let minulého století. František Drašner tak ...