František Ber
Jak Ježíšek naděloval radost

2014 | Nakladatelství Fragment

Není nic krásnějšího než rozdávat radost a štěstí. Trojice kamarádů se rozhodne dokázat, že hodných lidí je stále ještě dost, a začne dělat dobré skutky. Ježíškovi se jejich nápad moc líbí a začne dětem pomáhat. Přidají se k němu i jeho pohádkoví přátelé Sníček, Pořádníček nebo Hvězdulka. S jejich přispěním tak …holčička najde ztraceného pejska, starý osamělý pán se setká se svojí rodinou a z protivného kluka se stane prima kamarád... Bohatě ilustrované pohádkové vyprávění o tom, že pomáhat druhým vždycky stojí za to. Není nic krásnějšího než rozdávat radost a štěstí. Trojice kamarádů se rozhodne dokázat, že hodných lidí je stále ještě dost, a začne dělat dobré skutky. Ježíškovi se jejich nápad moc líbí a začne… dětem pomáhat. Přidají se k němu i jeho pohádkoví přátelé Sníček, Pořádníček nebo Hvězdulka. S jejich přispěním tak holčička najde ztraceného pejska, starý osamělý pán se setká se svojí rodinou a z protivného kluka se stane prima kamarád... Bohatě ilustrované pohádkové vyprávění o tom, že pomáhat druhým vždycky stojí za to.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	46
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025322521
ISBN:	9788025322529
Ilustrátor:	Táňa Mychajlyšynová
Edice:	Pohádky pro předškoláky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2026 9:14
Číslo položky:	1830132

O autorovi

František Ber

* 15. července 1872 Stádlec u Tábor † 1. dubna 1943 Dachau František Bernard Vaněk byl český kněz, jehož celoživotní působení je spjato především s městem Pelhřimov a vrchem Křemešník. Od roku 1906 pelhřimovský děkan, později Monsignore a čestný papežský prelát . Kněz, kazatel, redaktor a publicista František Bernard Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě , za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V letech 1902 - 1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu. V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekuován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 1. dubna 1943 zemřel. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku \"Vlaštovky se vracejí\". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi.

Více od autora