Alberto Vojtěch Frič
Jaguár zo Santa Cruzu

1978 | Nakladatelství Mladé letá

Hadí ostrov - Vzpomínky slavného českého cestovatele na obyvatele jihobrazilské rybářské vesnice, kterým byl dobrým rádcem a přítelem. Mnozí z nich se stali jeho oddanými ochránci a pomocníky při průzkumu Hadího ostrova. Kniha pravdivých, dodrodružných vyprávění o životě prostých "lidí divočiny" je posledním Fričovým d…ílem, psaným pro mládež.
Strýček Indián - Dobrodružné vyprávění o životě jihoamerických indiánů v neprobádaných končinách brazilských a paraguayských pralesů.
Do slovenštiny z českých originálů přeložila Božena Trilecová . Hadí ostrov - Vzpomínky slavného českého cestovatele na obyvatele jihobrazilské rybářské vesnice, kterým byl dobrým rádcem a přítelem. Mnozí z nich se stali jeho oddanými ochránci a pomocníky při průz…kumu Hadího ostrova. Kniha pravdivých, dodrodružných vyprávění o životě prostých "lidí divočiny" je posledním Fričovým dílem, psaným pro mládež.
Strýček Indián - Dobrodružné vyprávění o životě jihoamerických indiánů v neprobádaných končinách brazilských a paraguayských pralesů.
Do slovenštiny z českých originálů přeložila Božena Trilecová .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	329
Jazyk:	slovensky
Edice:	Stopy, Pre čitateľov od 11 rokov
Vydání:	Vyd.1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	26. 2. 2026 16:5
Číslo položky:	1636047

O autorovi

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič byl český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf a spisovatel. Jihoameričtí indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú , v Evropě byl znám též jako Lovec kaktusů. Frič se narodil jako druhý syn v rodině právníka a náměstka pražského primátora Vojtěcha Friče a jeho manželky Rosalie rozené Švagrovské . Byl pokřtěn po otci Vojtěch, jméno Alberto si zvolil jako španělskou variantu svého jména, aby se od otce odlišil. Již od mládí projevoval výjimečné nadání v přírodovědných oborech, které ho zajímaly. Jako malý kluk přinesl domů kaktus Echinopsis eyriesii, původně jen jako rekvizitu pro pomstu na strážníkovi, který ho vždycky šacoval, zda nepřenáší vejce bez zaplacení patřičných poplatků. Nahmatat pichlavý kaktus byla pro strážníka velmi bolestivá zkušenost a kaktus tak splnil svůj účel; byl potom postaven na okno a dlouhou dobu ponecháván bez povšimnutí. Posléze však vykvetl a to upoutalo Fričovu pozornost. Sám o tom později napsal: „Z tak neforemné, nevzhledné rostliny, která mohla mít pro mne význam jenom potud, pokud sloužila mi za nástroj odplaty, vyvinovala se krása, jakou jsem dosud nepoznal…“ Nově objevený svět rostlin Friče nadchnul. V 15 letech již byl považován za jednoho z největších znalců kaktusů ve střední Evropě a odborníci evropského formátu mu zasílali žádosti o konzultace při jejich určování a zvali jej na vědecké konference. Studia na technice nedokončil. Mimo rozsáhlých znalostí o kaktusech samozřejmě sbíral také kaktusy samotné, v roce 1899 však celá jeho kolekce pomrzla. Frič se poté rozhodl založit novou, z kaktusů, které si sám sesbírá. Jako osmnáctiletý dostal první povolení k zahraniční cestě. V letech 1901–1929 podnikl 7 cest do Jižní Ameriky a jednu do Severní, kde se soustředil jednak na sběr kaktusů, jednak objevování nových končin a sběr etnografických materiálů o divoce žijících indiánských kmenech. Na svých cestách pořizoval botan...

Více od autora