Antonín Dvořák, Karel Kohout, Jan Blažek, Jiří Vondráček
Jablka

1976 | Nakladatelství Academia

Všeobecná část monografické pomologie pojednává o botanickém zařazení jablek, jejich chemickém složení, historii pěstování, agrotechnických požadavcích, technice sklizně a skladování. Speciální část popisuje významné, méně významnéa málo známé druhy jablek, podává charakteristiku jejich vnějších znaků, vlastností, náro…ků na prostředí, odolnosti, schopnosti k přepravě aj. Všeobecná část monografické pomologie pojednává o botanickém zařazení jablek, jejich chemickém složení, historii pěstování, agrotechnických požadavcích, technice sklizně a skladování. Speciální část p…opisuje významné, méně významnéa málo známé druhy jablek, podává charakteristiku jejich vnějších znaků, vlastností, nároků na prostředí, odolnosti, schopnosti k přepravě aj.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	588 s., xxxxi obr. příl. (některé barev.), 74 barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Ovocnická edice
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2025 8:21
Číslo položky:	1203200

O autorech

Antonín Dvořák

Antonín Dvořák byl český hudební skladatel, který je považován za jednu z hlavních postav nacionalismu v hudbě konce 19. století. Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi v Čechách , již v raném věku projevil hudební nadání a pokračoval ve studiu hudby v Praze. Jeho tvorba byla prodchnuta lidovou hudbou Moravy a rodných Čech. Mezi Dvořákovy skladby patří symfonie, komorní hudba, opery, sborová tvorba a koncerty, ale nejznámější je jeho Symfonie č. 9 e moll "Z Nového světa", která vznikla v roce 1893 během jeho pobytu ve Spojených státech. Tato symfonie byla odrazem jeho zkušeností s americkou kulturou a krajinou a také stesku po vlasti.

Více od autora

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora