Knihy
Umění a architektura
Hudba
Jiří Traxler
Já nic, já muzikant --na penzi

Jiří Traxler
Já nic, já muzikant --na penzi : literární etudy jazzového mohykána

2008 | Nakladatelství IFP Publishing & Engineering

Jiří Traxler , pianista, hudební skladatel, textař a aranžér, slavná osobnost krásného období třicátých let první republiky. Za svou hudební dráhu v Československu napsal a nahrál spoustu písní, z nichž se některé staly opravdovými šlágry a jsou známé a hrané dodnes - například písně Bloudění v rytmu, Jedu nocí nebo Há…dej, hádej. Jako autor, aranžér a textař spolupracoval Jiří Traxler s Jaroslavem Ježkem, s R.A. Dvorským a dalšími osobnostmi tehdejší doby. Psal hudbu nejen pro divadlo a pro muzikály, ale i pro film, například pro dodnes známý slavný film Eva tropí hlouposti s Natašou Gollovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích . Jeho hudba zazněla také v mnohem pozdější, slavné Svěrákově Obecné škole. Díky své angažovanosti na poli jazzu a taneční hudby však musel Československo po roce 1948 opustit. Na literárním poli na sebe upozornil nejen spoustou písňových textů, ale i autobiografickou knihou Já nic, já muzikant, vydanou v Sixty-Eight Publishers 1980. Jako pozdrav z kanadského Edmontonu, kde nyní ve věku devadesáti šesti let žije, posílá Jiří Traxler svou poslední knihu, Já nic, já muzikant na penzi. Jde o směs jeho prózy a poezie zahrnující jak témata vážná, tak témata nevážná, vyprávěná s nenapodobitelným humorem, nadhledem a krásnou češtinou, kterou nijak neobrousil čas strávený v cizině. Díky stylu, noblese a oparu poetičnosti je čtení knihy požitkem, který v dnešní době rozhodně není běžný. Předmluvou opatřil Ondřej Havelka. Jiří Traxler , pianista, hudební skladatel, textař a aranžér, slavná osobnost krásného období třicátých let první republiky. Za svou hudební dráhu v Československu napsal a nahrál spoustu písní, z nic…hž se některé staly opravdovými šlágry a jsou známé a hrané dodnes - například písně Bloudění v rytmu, Jedu nocí nebo Hádej, hádej. Jako autor, aranžér a textař spolupracoval Jiří Traxler s Jaroslavem Ježkem, s R.A. Dvorským a dalšími osobnostmi tehdejší doby. Psal hudbu nejen pro divadlo a pro muzikály, ale i pro film, například pro dodnes známý slavný film Eva tropí hlouposti s Natašou Gollovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích . Jeho hudba zazněla také v mnohem pozdější, slavné Svěrákově Obecné škole. Díky své angažovanosti na poli jazzu a taneční hudby však musel Československo po roce 1948 opustit. Na literárním poli na sebe upozornil nejen spoustou písňových textů, ale i autobiografickou knihou Já nic, já muzikant, vydanou v Sixty-Eight Publishers 1980. Jako pozdrav z kanadského Edmontonu, kde nyní ve věku devadesáti šesti let žije, posílá Jiří Traxler svou poslední knihu, Já nic, já muzikant na penzi. Jde o směs jeho prózy a poezie zahrnující jak témata vážná, tak témata nevážná, vyprávěná s nenapodobitelným humorem, nadhledem a krásnou češtinou, kterou nijak neobrousil čas strávený v cizině. Díky stylu, noblese a oparu poetičnosti je čtení knihy požitkem, který v dnešní době rozhodně není běžný. Předmluvou opatřil Ondřej Havelka.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	156
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090399746
ISBN:	9788090399747
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 11. 2023 8:29
Číslo položky:	688457

O autorovi

Jiří Traxler

Jiří Traxler byl český pianista, skladatel, textař a hudební aranžér, muzikant-současník Jaroslava Ježka. Žil s manželkou Jarmilou v Edmontonu, hlavním městě kanadské provincie Alberta. Hudební základy získal v Hudebním ústavu v Táboře a své nadání uplatnil již jako středoškolák – hrál v tanečním orchestru svého staršího bratra Josefa „The Red Ace Players“. Po maturitě na místním gymnáziu začal, ale nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1935–1937 působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, který na značce Ultraphon v roce 1936 nahrál sérii snímků – mezi nimi jeho dvě skladby . Oficiálně se stal skladatelem v roce 1937 přijetím do Ochranného svazu autorského . Pro Swing Band Jaroslava Ježka napsal v roce 1938 čtyři jazzové skladby, z nichž první dvě Ježek nahrál na zn. Ultraphon a druhé dvě uvedl v pražském rozhlase ; notový materiál ke všem se ztratil. K Ježkem nabízené spolupráci v aranžování již nedošlo, před německou okupací Jaroslav Ježek včas v lednu 1939 emigroval do USA. Jako profesionální pianista pracoval se soubory Blue Music a Elit Club ; jako hudební skladatel moderní taneční hudby začal v nejstarším pražském nakladatelství Mojmíra Urbánka; za rok podepsal pětiletou smlouvu s nakladatelstvím populárního zpěváka a kapelníka R. A. Dvorského, s jehož orchestrem získal přístup do studií Ultraphon a pražského rozhlasu i na koncertní pódia skoro všech větších měst v Čechách a na Moravě. Souběžně spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského jako aranžér, textař, překladatel a později také jako konferenciér rozhlasových a koncertních pořadů. Po vypršení smlouvy s Dvorským se vrátil k Urbánkovi, ale nová pětiletá smlouva skončila předčasně po únoru 1948 znárodněním soukromých nakladatelství. Po přec...

Více od autora