František Táborský
Ivan Meštrovič

1933 | Nakladatelství Orbis

Pojednává o životě a dílě chorvatského sochaře Ivana Meštroviće. Pojednává o životě a dílě chorvatského sochaře Ivana Meštroviće.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky s trhlinou

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlé desky s trhlinou	Skladem pro e-shop	~~239 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý zašlá ořízka	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	23 , 25 obrazových příloh, 1 nečíslovaná obrazová příloha
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2023 11:43
Číslo položky:	641147

O autorovi

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

Více od autora