Knihy
Historie
Americká historie
Miloslav Stingl
Indiáni stříbrné Luny

Miloslav Stingl
Indiáni stříbrné Luny : za záhadami zmizelých indiánských říší

2003 | Nakladatelství Knižní klub

Na území obou Amerik žily -- a dosud žijí -- desítky, ba stovky indiánských kmenů a národů. Vraťme se k Indiánům, kteří před dávnými lety založili svá sídliště a vytvářeli bohatou kulturu na území, jež později ovládli Inkové. Neboť dávno předtím, než Inkové stavěli chrámy k poctě svého boha -- Slunce -- na tomto místě …byla uctívána stříbrná Luna. Klaněli se jí prastaré národy, jako například Chimuové a Mochikové. Předincké kultury byly až donedávna zahaleny závojem zapomnění., jednou z příčin je skutečnost, že v té době se nenašel nikdo, kdo by dokázal přesně a vyčerpávajícím způsobem zaznamenat vše, co by mu tehdejší peruánští Indiáni o sobě, své zemi a kultuře dokázali povědět. Když na toto území přišli Inkové, postupně je ovládli a to ve všech směrech. Snažili se vnutit místním obyvatelům svoji kulturu, svůj jazyk i způsob života, a především potlačit v paměti Indiánů vše, co se událo v jejich historii předtím, než usedl na trůn první Inka. Kdo chce tedy poznat historii peruánských kultur a říší v plné šíři, musí se vydat dál do minulosti… Čtenáře čeká cesta plná napětí a odhalování tajemství. Na území obou Amerik žily -- a dosud žijí -- desítky, ba stovky indiánských kmenů a národů. Vraťme se k Indiánům, kteří před dávnými lety založili svá sídliště a vytvářeli bohatou kulturu na území, je…ž později ovládli Inkové. Neboť dávno předtím, než Inkové stavěli chrámy k poctě svého boha -- Slunce -- na tomto místě byla uctívána stříbrná Luna. Klaněli se jí prastaré národy, jako například Chimuové a Mochikové. Předincké kultury byly až donedávna zahaleny závojem zapomnění., jednou z příčin je skutečnost, že v té době se nenašel nikdo, kdo by dokázal přesně a vyčerpávajícím způsobem zaznamenat vše, co by mu tehdejší peruánští Indiáni o sobě, své zemi a kultuře dokázali povědět. Když na toto území přišli Inkové, postupně je ovládli a to ve všech směrech. Snažili se vnutit místním obyvatelům svoji kulturu, svůj jazyk i způsob života, a především potlačit v paměti Indiánů vše, co se událo v jejich historii předtím, než usedl na trůn první Inka. Kdo chce tedy poznat historii peruánských kultur a říší v plné šíři, musí se vydat dál do minulosti… Čtenáře čeká cesta plná napětí a odhalování tajemství.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý lehce naražené rohy desek	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	207 s., [7] l. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024210851
ISBN:	9788024210858
Ilustrátor:	Josef Kremláček
Vydání:	Vyd. 3., V Knižním klubu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 10. 2023 9:10
Číslo položky:	655311

O autorovi

Miloslav Stingl

Miloslav Stingl byl český cestovatel, etnograf a spisovatel, který osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v četných knihách. Byl čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú . Narodil se v Bílině, jeho otec pracoval jako důlní inženýr. Vyrůstal se sestrou Hedvikou. Z Bíliny se musela jeho rodina odstěhovat, když Sudety v roce 1938 obsadilo nacistické Německo, nejprve do Kosmonos a poté do Rakovníka, kde rodina prožila většinu války. Po válce se rodina přestěhovala do Karlových Varů, které považoval za svůj domov. Po únoru 1948 ještě jako neplnoletý se spolužáky šířil protistátní letáky, odsouzen byl k podmíněnému trestu. Vystudoval mezinárodní právo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté dálkově tamtéž vystudoval etnografii. V letech 1962 až 1972 pracoval v Akademii věd, kde odpovídal za výzkum mimoevropských národů, jejich kultur a umění. Poté z Akademie odešel a byl spisovatelem na volné noze. Od roku 1980 žil v Praze. Nikdy nebyl členem žádné politické strany nebo politického hnutí, spolupráci s vojenskou zpravodajskou službou v 50. letech odmítl. V roce 1977 podepsal Antichartu , na což podle svých vlastních slov nebyl hrdý. Byl ženatý a měl tři děti. Byl skautem, jeho skautská přezdívka zněla Mauglí. Zemřel dne 11. května 2020 ve věku 89 let. Jeho první zahraniční cesta byla do Tuniska. Po celý život konal rozsáhlé cesty a expedice, během nichž navštívil 151 zemí na všech kontinentech. Jeho hlavní zájem patřil obyvatelům navštívených zemí, například Mayům, Polynésanům, australským Aborigenům, Inuitům atd. Stingl dokázal komunikovat nebo se částečně domluvit 17 jazyky. Asi nejexotičtější z nich byl jazyk papuánského kmene Kumů. Ostrov Nová Guinea procestoval v době, kdy mezi zdejšími kmeny ještě přežíval kanibalismus a rituální lov lebek. On sám byl mezi Papuánci na Nové Guineji...

Více od autora

Komentáře ke knize