Knihy
Historie
Americká historie
Miloslav Stingl
Indiáni bez tomahavků

Miloslav Stingl
Indiáni bez tomahavků

1968 | Nakladatelství Svoboda

Dílo obsáhlo barvitou a pohnutou historii původního obyvatelstva obou Amerik. Končí dneškem, hospodářskými a politickými problémy Indiánů. Zpočátku popisuje archeologické nálezy pravěkých kultur. Poté sleduje osudy říší Střední a Jižní Ameriky, především Aztéků, Mayů a Inků. Všímá si jejich způsobu života, monumentální…ch staveb, výtvarných projevů, písma apod. Tyto říše vyvrátili a vyloupili španělští dobyvatelé. Následuje přehled severoamerických kultur porobených Brity. Indiáni zbavení půdy byli tu vehnáni do rezervací. Dílo obsáhlo barvitou a pohnutou historii původního obyvatelstva obou Amerik. Končí dneškem, hospodářskými a politickými problémy Indiánů. Zpočátku popisuje archeologické nálezy pravěkých kultur. Poté… sleduje osudy říší Střední a Jižní Ameriky, především Aztéků, Mayů a Inků. Všímá si jejich způsobu života, monumentálních staveb, výtvarných projevů, písma apod. Tyto říše vyvrátili a vyloupili španělští dobyvatelé. Následuje přehled severoamerických kultur porobených Brity. Indiáni zbavení půdy byli tu vehnáni do rezervací.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Roman Rogl
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloslav Stingl, Milan Hegar
Vydání:	Vyd. 2., dopl., ve Svobodě 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 2. 2022 9:0
Číslo položky:	276964

O autorovi

Miloslav Stingl

Miloslav Stingl byl český cestovatel, etnograf a spisovatel, který osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v četných knihách. Byl čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú . Narodil se v Bílině, jeho otec pracoval jako důlní inženýr. Vyrůstal se sestrou Hedvikou. Z Bíliny se musela jeho rodina odstěhovat, když Sudety v roce 1938 obsadilo nacistické Německo, nejprve do Kosmonos a poté do Rakovníka, kde rodina prožila většinu války. Po válce se rodina přestěhovala do Karlových Varů, které považoval za svůj domov. Po únoru 1948 ještě jako neplnoletý se spolužáky šířil protistátní letáky, odsouzen byl k podmíněnému trestu. Vystudoval mezinárodní právo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté dálkově tamtéž vystudoval etnografii. V letech 1962 až 1972 pracoval v Akademii věd, kde odpovídal za výzkum mimoevropských národů, jejich kultur a umění. Poté z Akademie odešel a byl spisovatelem na volné noze. Od roku 1980 žil v Praze. Nikdy nebyl členem žádné politické strany nebo politického hnutí, spolupráci s vojenskou zpravodajskou službou v 50. letech odmítl. V roce 1977 podepsal Antichartu , na což podle svých vlastních slov nebyl hrdý. Byl ženatý a měl tři děti. Byl skautem, jeho skautská přezdívka zněla Mauglí. Zemřel dne 11. května 2020 ve věku 89 let. Jeho první zahraniční cesta byla do Tuniska. Po celý život konal rozsáhlé cesty a expedice, během nichž navštívil 151 zemí na všech kontinentech. Jeho hlavní zájem patřil obyvatelům navštívených zemí, například Mayům, Polynésanům, australským Aborigenům, Inuitům atd. Stingl dokázal komunikovat nebo se částečně domluvit 17 jazyky. Asi nejexotičtější z nich byl jazyk papuánského kmene Kumů. Ostrov Nová Guinea procestoval v době, kdy mezi zdejšími kmeny ještě přežíval kanibalismus a rituální lov lebek. On sám byl mezi Papuánci na Nové Guineji...

Více od autora