Knihy
Historie
Světová historie
Milan Uhde
Im Dienst der gemeinsamen Sache

Milan Uhde: Im Dienst der gemeinsamen Sache

Milan Uhde, Vilém Prečan, Wolfgang Scheur
Im Dienst der gemeinsamen Sache : Wolfgang Scheur und Prag 1981-1989

2001 | Nakladatelství ATLANTIS NAKLADATELSTVÍ

Česko-německý sborník Ve službách společné věci / Im Dienst der gemeinsamen Sache je poděkováním Wolfgangu Scheurovi, který v letech 1981–1986 jako kulturní referent na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze významně pomáhal českým disidentům. Šlo o „výměnu duchovních statků“ pocházejících z pera zavržených …autorů, o putování těchto statků do Německa a zpět. Wolfgang Scheur se dobrovolně zařadil do kyvadlové dopravy, do kolony doručovatelů mezi Jiřinou Šiklovou v Praze a Vilémem Prečanem v Hannoveru. Do svazku přispěli svými texty Vilém Prečan, Markéta Goetz-Stankiewiczová, Jiří Gruša, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Eda Kriseová, Petr Pithart, Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík. Dále svazek obsahuje Scheurovy Zápisky z Prahy 1981 až 1989, obrazovou přílohu, jmenný rejstřík. Vyšlo ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem. Česko-německý sborník Ve službách společné věci / Im Dienst der gemeinsamen Sache je poděkováním Wolfgangu Scheurovi, který v letech 1981–1986 jako kulturní referent na velvyslanectví Spolkové republi…ky Německo v Praze významně pomáhal českým disidentům. Šlo o „výměnu duchovních statků“ pocházejících z pera zavržených autorů, o putování těchto statků do Německa a zpět. Wolfgang Scheur se dobrovolně zařadil do kyvadlové dopravy, do kolony doručovatelů mezi Jiřinou Šiklovou v Praze a Vilémem Prečanem v Hannoveru. Do svazku přispěli svými texty Vilém Prečan, Markéta Goetz-Stankiewiczová, Jiří Gruša, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Eda Kriseová, Petr Pithart, Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík. Dále svazek obsahuje Scheurovy Zápisky z Prahy 1981 až 1989, obrazovou přílohu, jmenný rejstřík. Vyšlo ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333 s., [20] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071082260
ISBN:	9788071082262
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	28. 3. 2026 12:37
Číslo položky:	1678230

O autorech

Milan Uhde

Milan Uhde je český spisovatel, dramatik, scenárista a politik. Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl 1. předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, od ledna až do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy také vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky. Od srpna 2011 do března 2014 zastával funkci předsedy Rady České televize. Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka. Za druhé světové války se snažila s tichým souhlasem svých rodičů získat dokumenty o nežidovském původu, přesto ale byla vystavena rasovému pronásledování. Milan Uhde ve svých pamětech popisuje jako jeden ze silných zážitků svého dětství, jak je vyháněn s matkou z obchodu, protože židé směli nakupovat jen v určené hodiny. Vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity , obor čeština a ruština. V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ. Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění . V roce 1971 dosáhl titulu doktora filosofie. Po zákazu časopisu se stal spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných kniho...

Více od autora

Vilém Prečan

Vilém Prečan je český historik, zabývající se moderními českými dějinami. Narodil se v rodině lékaře. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde ještě jako dítě pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Rodiče vstoupili do ilegální KSČ již za války, Vilém Prečan je následoval po dosažení zletilosti v roce 1951. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Po krátkém působení v Bratislavě působil v letech 1957–1970 v Historickém ústavu ČSAV. Věnoval se mj. vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. V roce 1986 spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo fondy samizdatové literatury, osobností a institucí kulturního i společenského života v exilu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl v letech 1990–1998 ředitelem, a odborný časopis Soudobé dějiny. V roce 1995 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2005 profesorem historie na Univerzitě Palackého. V letech 2008–2010 byl a od roku 2013 je znovu členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. 28. října 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Dále je držitelem Ceny ČSAV za popularizaci vědy za rok 1991, Ceny za literaturu Bavorské akademie krásných umění pro rok 1993 , Pamětní medaile Františka Palackého Akademie věd ČR za zás...

Více od autora