Gioacchino Rossini: Il barbiere di Siviglia

Gioacchino Rossini, Pierre Augustin Caron de Beaumarchais
Il barbiere di Siviglia : (Lazebník sevillský) : komická opera o dvou dějstvích : [příležitostný tisk k premiéře 21. a 24. června 1997 v Národním divadle v Praze]

1997 | Nakladatelství Národní divadlo

Programová brožura Národního divadla v Praze a libreto k inscenaci Rossiniho opery Lazebník sevillský.Brožura obsahuje stručný děj a text libreta , úvodní slovo režiséra inscenace ND 1997 Jana Schmidta, Rossiniho život ve významných datech prokládaný úryvky skladatelových rozhovorů, dopisů a citátů o Rossinim od sklada…telů soudobých i starších, stať o uvedení Lazebníka sevillského v Praze, výpis provedení opery v Národním divadle a úkazky receptů jídel "á la Rossini". Brožuru doplňuje ikonografie související s Rossiniho životem, se scénickými a kostýmními návrhy, fotografie z inscenací, zkoušek. Programová brožura Národního divadla v Praze a libreto k inscenaci Rossiniho opery Lazebník sevillský.Brožura obsahuje stručný děj a text libreta , úvodní slovo režiséra inscenace ND 1997 Jana Schmidt…a, Rossiniho život ve významných datech prokládaný úryvky skladatelových rozhovorů, dopisů a citátů o Rossinim od skladatelů soudobých i starších, stať o uvedení Lazebníka sevillského v Praze, výpis provedení opery v Národním divadle a úkazky receptů jídel "á la Rossini". Brožuru doplňuje ikonografie související s Rossiniho životem, se scénickými a kostýmními návrhy, fotografie z inscenací, zkoušek.

Stav

Velmi dobrý

vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	116
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085921502
ISBN:	9788085921502
Ilustrátor:	Jan Schmid
Překladatel:	Václav Juda Novotný
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 12. 2025 14:4
Číslo položky:	1514109

O autorech

Gioacchino Rossini

Gioachino Rossini byl plodný italský skladatel, který hrál klíčovou roli ve vývoji italské opery na počátku 19. století. Rossini se narodil 29. února 1792 v italském Pesaru a složil některé z nejpopulárnějších oper své doby. Jeho kariéra trvala od jeho dvaceti let až do jeho odchodu z operní tvorby ve věku 37 let. Mezi jeho nejtrvalejší díla patří Lazebník sevillský, který měl premiéru v roce 1816 a pro svou živelnou energii a nezapomenutelné melodie zůstává základem operního repertoáru.

Více od autora

Pierre Augustin Caron de Beaumarchais

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionářem ve dvou revolucích . Pierre-Augustin Caron se narodil v neurozené rodině pařížského hodináře jako jediný syn mezi pěti dcerami. Rodina jeho otce byla obstojně zámožná, a tak Pierrovo dětství proběhlo šťastně a bezstarostně. Ve třinácti letech byl vzat do učení, aby mohl pokračovat v otcově podniku. Pierre v učení dobře prospíval, někdy mezi léty 1751–1753 dokonce vylepšil hodinový strojek co do přesnosti určování času. O tento vynález se rozhořel spor s dalším hodinářem M. Lepautem, královským hodinářem, který si vynález nárokoval, a spor byl přednesen až před Akademii a rozřešen ve prospěch mladého Carona. Tato aféra z něj udělala svým způsobem celebritu jak mezi pařížskými měšťany, tak u dvora. Král si ho dal předvést a získal i skvělé zakázky, např. vytvořil hodinky připevněné na prsten pro Madame de Pompadour. Caron se při první příležitosti zbavil své živnosti a zařídil si u dvora sinekuru – stal se v roce 1756 jako výborný flétnista a harfeník učitelem hry na harfu dcer Ludvíka XV. K tomuto postu mu pomohla Marie-Madeleine, žena nižšího královského úředníka Francqueta . O rok později její manžel zemřel a vdova se brzy nato – 22. listopadu 1756 – provdala znovu – za Pierre-Augustina Carona. Caron tak získal podstatné jmění a podle vyženěných pozemků le Bois Marchais začal po brzké manželčině smrti užívat jméno Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. V letech 1759–1760 se spřátelil s M. Pâris-Duverneym, stárnoucím podnikatelem a bankéřem a pod jeho vedením se pustil do spekulací. S Pâris-Duverneyho pomocí získal roku 1760 úřad královského sekretáře. V roce 1763 si zakoupil další úřad a stal se tak ve...

Více od autora