Francis Fukuyama
Identita : volání po důstojnosti a politika resentimentu

2019 | Nakladatelství Malvern

V roce 2014 napsal Francis Fukuyama, že americké instituce jsou v úpadku, protože státu se ve stále větší míře zmocňují mocné zájmové skupiny. O dva roky později se jeho předpověď vyplnila poté, co se k moci dostala řada politických outsiderů, jejichž ekonomický nacionalismus a autoritářské tendence představují hrozbu …pro destabilizaci celého mezinárodního pořádku. Tito populističtí nacionalisté usilují o přímé, charismatické spojení s „lidem“, definované obvykle v úzkých identitárních pojmech, jež umožňují lákat lidi, aby se zapojovali do různých zájmových skupin, a současně z nich velké části populace vylučovat.

Volání po uznání identity jednotlivce je mistrovský soubor myšlenek, jež jednotícím způsobem vysvětluje mnohé z toho, co se dnes děje ve světové politice. Univerzální uznání rovnosti, které je základem liberální demokracie, bylo stále častěji zpochybňováno užšími podobami uznání založenými na národě, náboženství, sektě, rase, etnicitě či genderu, což vyústilo do protiimigrantského populismu, vlny zpolitizovaného islámu, rozhořčeného „identitárního liberalismu“ univerzitních kampusů a vzniku bílého nacionalismu. Populistický nacionalismus, údajně založený na ekonomické motivaci, ve skutečnosti vyvěrá z požadavku na uznání, a nelze ho proto uspokojit pouze ekonomickými prostředky. Požadavek identity se nedá překonat; identitu musíme vytvářet způsobem, který demokracii spíše podporuje, než podkopává.

Identita je aktuální a potřebná kniha - ostré varování, že pokud nevytvoříme univerzální chápání lidské důstojnosti, odsoudíme se k neustálému konfliktu. V roce 2014 napsal Francis Fukuyama, že americké instituce jsou v úpadku, protože státu se ve stále větší míře zmocňují mocné zájmové skupiny. O dva roky později se jeho předpověď vyplnila poté, co se… k moci dostala řada politických outsiderů, jejichž ekonomický nacionalismus a autoritářské tendence představují hrozbu pro destabilizaci celého mezinárodního pořádku. Tito populističtí nacionalisté usilují o přímé, charismatické spojení s „lidem“, definované obvykle v úzkých identitárních pojmech, jež umožňují lákat lidi, aby se zapojovali do různých zájmových skupin, a současně z nich velké části populace vylučovat.

Volání po uznání identity jednotlivce je mistrovský soubor myšlenek, jež jednotícím způsobem vysvětluje mnohé z toho, co se dnes děje ve světové politice. Univerzální uznání rovnosti, které je základem liberální demokracie, bylo stále častěji zpochybňováno užšími podobami uznání založenými na národě, náboženství, sektě, rase, etnicitě či genderu, což vyústilo do protiimigrantského populismu, vlny zpolitizovaného islámu, rozhořčeného „identitárního liberalismu“ univerzitních kampusů a vzniku bílého nacionalismu. Populistický nacionalismus, údajně založený na ekonomické motivaci, ve skutečnosti vyvěrá z požadavku na uznání, a nelze ho proto uspokojit pouze ekonomickými prostředky. Požadavek identity se nedá překonat; identitu musíme vytvářet způsobem, který demokracii spíše podporuje, než podkopává.

Identita je aktuální a potřebná kniha - ostré varování, že pokud nevytvoříme univerzální chápání lidské důstojnosti, odsoudíme se k neustálému konfliktu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075301765
ISBN:	9788075301765
Překladatel:	Marie Vlachová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2025 13:3
Číslo položky:	1239550

O autorovi

Francis Fukuyama

Yoshihiro Francis Fukuyama je americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk , které je považováno za protiklad díla též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona. Zatímco Huntigton předpovídá neustálý spor základních civilizačních celků , Fukuyama tvrdí, že pádem tzv. Železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světařád svou úspěšnou expanzí ukazuje, že je jediným možným a finálním stádiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády. Totalitní státy a diktatury jako např. Kuba, či Bělorusko jsou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Fukuyama srovnává své myšlenky s Marxovými tak, že Karl Marx považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti, volného trhu a západního životního stylu. Ve svém následném díle Trust: Social Virtues and Creation of Prosperity však dochází k pozměnění původních východisek a uznává, že kulturu nelze beze zbytku oddělit od ekonomie. Fukuyama je také spojován s nástupem neokonzervatismu v USA v době vlády Ronalda Reagana. Během úřadování prezidenta George Bushe se od neokonzervatismu distancoval. Během své kariéry Fukuyama postupně působil na George Mason University a Johns Hopkins University, od roku 2010 pak na Stanford University.

Více od autora