František Sokol Tůma
Hyeny : Původní román utopistický o třech dílech - Díl I-[III]

1929 | Nakladatelství Julius Albert

Je to příběh irského vynálezce Weellse, který vyrobí přístroj podobný radaru. S pomocí tohoto přístroje nalezne v podzemí mohutný zdroj energie, který mu pomůže vyrobit elektroradion – superzbraň vysílající ničivé paprsky. Chce s tímto vynálezem zabránit válce, ale začnou se o něj přetahovat mocnosti i jeho vlastní rod…ina, a proto Weells volí raději vlastní záhubu a zničení vynálezu. Příběh byl napsán již v roce 1910 jako divadelní hra, ale cenzura zakázala jeho zveřejnění Je to příběh irského vynálezce Weellse, který vyrobí přístroj podobný radaru. S pomocí tohoto přístroje nalezne v podzemí mohutný zdroj energie, který mu pomůže vyrobit elektroradion – superzbraň vysí…lající ničivé paprsky. Chce s tímto vynálezem zabránit válce, ale začnou se o něj přetahovat mocnosti i jeho vlastní rodina, a proto Weells volí raději vlastní záhubu a zničení vynálezu. Příběh byl napsán již v roce 1910 jako divadelní hra, ale cenzura zakázala jeho zveřejnění

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Počet stran:	403 - [I]
Jazyk:	česky
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2024 9:45
Číslo položky:	941506

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora