Jan Pilař
Hvězda života - verše z let 1950-1953

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Básnická žeň posledních čtyř let Jana Pilaře vydává svědectví o životě básníka i jeho rodné země. Od února 1948, jejž slaví autor v prvním oddílu své knihy, až k závěrečnému pozdravu presidentovi A. Zápotockému – takové je rozpětí knihy, takové je rozpětí našeho života v posledních letech. Skrývá se v nich mnoho velkýc…h událostí, nadšené práce, významného boje i prostého života všeho našeho lidu, a to vše svými verši básník zachycuje. „Zahrada Čech“ - „Tepny míru“ - „Milostné sloky“ - „Hvězda nad Ostravou“ - „Pevni být musíme!“ jsou oddíly Pilařovy knihy, jejichž názvy vyjadřují již i sama themata jeho poesie: spojení s domovem i obdiv nad jeho krásou, pozdravy těm, kdož tuto krásu tvoří, slaví a chrání – dělníkům, umělcům, vojákům - boj za mír, jejž vedou stejně přesvědčeně v Moskvě jako v Budapešti nebo v Praze – i zase prostý život člověka, který však může být v plnosti uskutečněn jen tehdy, zazáří-li nad Ostravou rudé hvězdy, půjdeme-li neochvějně svou cestou budování socialismu, budeme-li opravdu poctivě plnit odkaz k němuž nás zavazují velcí mrtví: Stalin a Gottwald, kteří „nám k budoucnosti ozářili cestu“. Básnická žeň posledních čtyř let Jana Pilaře vydává svědectví o životě básníka i jeho rodné země. Od února 1948, jejž slaví autor v prvním oddílu své knihy, až k závěrečnému pozdravu presidentovi A. Z…ápotockému – takové je rozpětí knihy, takové je rozpětí našeho života v posledních letech. Skrývá se v nich mnoho velkých událostí, nadšené práce, významného boje i prostého života všeho našeho lidu, a to vše svými verši básník zachycuje. „Zahrada Čech“ - „Tepny míru“ - „Milostné sloky“ - „Hvězda nad Ostravou“ - „Pevni být musíme!“ jsou oddíly Pilařovy knihy, jejichž názvy vyjadřují již i sama themata jeho poesie: spojení s domovem i obdiv nad jeho krásou, pozdravy těm, kdož tuto krásu tvoří, slaví a chrání – dělníkům, umělcům, vojákům - boj za mír, jejž vedou stejně přesvědčeně v Moskvě jako v Budapešti nebo v Praze – i zase prostý život člověka, který však může být v plnosti uskutečněn jen tehdy, zazáří-li nad Ostravou rudé hvězdy, půjdeme-li neochvějně svou cestou budování socialismu, budeme-li opravdu poctivě plnit odkaz k němuž nás zavazují velcí mrtví: Stalin a Gottwald, kteří „nám k budoucnosti ozářili cestu“.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Poznámka:	obálka Vladimír Fuka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	113
Jazyk:	česky
Edice:	121. svazek ed. 121. svazek ed. České básně
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 1. 2021 16:1
Číslo položky:	145948

O autorovi

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora