Robert Kalivoda
Husitská ideologie

1961 | Nakladatelství Československé akademie věd

Viklefovsko-Husitský výklad zákona Božího zformoval abstraktní pojetí rovnos- ti. Lidé mají rovná práva, neboť jsou vybaveni vlastním rozumem, jenž jim umožňu- je využívat zákon Boží k vlastnímu i společenskému užitku. Husitský extrémní realismus tudíž zdůrazňuje demokratické rysy univerzalismu. Na tuto středověkou fil…ozofickou koncepci navázaly myšlenkové systémy, které odmítly podrobení svobodné lidské osobnosti společenskému i duchovnímu násilí . Kalivodova práce představuje jednu z nejvýznamějších a nejosobitějších interpretací ideových základů husitského revolučního hnutí. Viklefovsko-Husitský výklad zákona Božího zformoval abstraktní pojetí rovnos- ti. Lidé mají rovná práva, neboť jsou vybaveni vlastním rozumem, jenž jim umožňu- je využívat zákon Boží k vlastnímu i spo…lečenskému užitku. Husitský extrémní realismus tudíž zdůrazňuje demokratické rysy univerzalismu. Na tuto středověkou filozofickou koncepci navázaly myšlenkové systémy, které odmítly podrobení svobodné lidské osobnosti společenskému i duchovnímu násilí . Kalivodova práce představuje jednu z nejvýznamějších a nejosobitějších interpretací ideových základů husitského revolučního hnutí.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	560
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070070986
ISBN:	9788070070987
Edice:	Práce ČSAV. Sekce ekonomie, práva a filosofie
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2024 17:10
Číslo položky:	1049445

O autorovi

Robert Kalivoda

Robert Kalivoda byl český filozof a historik. V roce 1942 maturoval na klasickém gymnáziu, v roce 1943 absolvoval kurz na Obchodní akademii. Koncem války patřil ke skupině Spořilovští surrealisté. V letech 1945 až 1949 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1948 do roku 1950 byl středoškolským profesorem, od roku 1950 do roku 1953 byl zaměstnán na Ministerstvu školství. Od roku 1954 do roku 1970 vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV, kde byli jeho kolegy Květoslav Chvatík, Josef Zumr a Karel Kosík. V letech 1970 až 1974 vědecký pracovník Pedagogického ústavu ČSAV. V roce 1974 byl z politických důvodů předčasně penzionován a až do své smrti veřejně nevystupoval.

Více od autora