Ludvík Štěpán
Husar a panenka

Ludvík Štěpán

Ludvík Štěpán byl český spisovatel, novinář, profesor slavistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se v Dačicích na Moravě, jeho život a tvorba byly však spojeny s Brnem. Zde vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Pracoval jako kontrolor a později projektant v brněnské Královopolské strojírně. Byl rovněž zaměstnán v divadle, potom působil jako novinář v brněnských redakcích Lidové demokracie a Mladé fronty. Od roku 1975 byl spisovatelem a překladatelem z povolání. V letech 1985–1991 studoval polonistiku a bohemistiku na FF MU v Brně . Po roce 1989 se vrátil k žurnalistice , byl ředitelem umělecké a reklamní agentury . Od roku 1995 přednášel externě na Ústavu slavistiky FF MU a od roku 1996 tam působil interně jako odborný asistent, později jako docent a od roku 2007 jako profesor slovanských literatur. Jako člen redakční rady se podílel na časopisech Slavica Litteraria – Literárněvědná slavistika a Opera Slavica – Slavistické rozhledy či Litteraria Humanitas. Jeho prvotinou byly verše přírodní, cestopisné a milostné lyriky. Štěpánovy povídky a novely byly zpočátku většinou situovány na moravský venkov a jejich dějový rámec byl spjat se snahou postav najít smysl vlastního života a jeho pravou hodnotu. Už od povídkových souborů Květiny jsou tu zbytečné a Znamení břízy se charakteristickým rysem autorových próz stala kompozice členící příběh častými retrospektivami, značná míra lyrizace, zkratkovitosti a metaforický styl. Obdobně je stavěna také novela Vichřice, jejíž hrdina analyzuje svůj podíl viny na tragické smrti dívky. Protipólem k příběhům o dozrávajícím mládí je sbírka povídek Vysoko letí ptáci, v níž přibylo téma samoty...