Lucien Goldmann
Humanitní vědy a filosofie

Lucien Goldmann

Lucien Goldmann byl francouzský filosof a literární teoretik pocházející z Rumunska. Zabýval se marxistickou teorií poznání a vyvinul – v návaznosti na rané spisy György Lukácse a vývojovou psychologii Jeana Piageta – metodu a teorii genetického strukturalismu. Goldmann vystudoval právní vědy na bukurešťské universitě a studoval pak filosofii ve Vídni. 1934 pokračoval ve studiu práv a politické ekonomie na právnické fakultě v Paříži a filosofie na Sorbonně. V době německé okupace se mu podařilo prchnout do Švýcarska, kde skoro dva roky pracoval jako asistent Jeana Piageta v Ženevě. Roku 1945 promoval v Curychu prací o Kantovi. Působil pak na École pratique des hautes études v Paříži, kterou od roku 1958 vedl jako její ředitel. Přednášel sociologii literatury a sociologii filosofie. V roce 1956 se habilitoval na Sorbonně.Od roku 1965 zároveň vedl sociologický ústav bruselské university . Ve své disertaci rozlišuje tři etapy buržoasní filosofie: individualistickou, z níž vzešel osvícenský racionalismus a empirismus, tragickou, kterou představují především Pascal a Kant, a dialektickou, kterou representují Hegel, Marx a Lukács. Roku 1952 publikuje své úvahy o metodologii humanitních věd . 1955 vychází jeho hlavní dílo Skrytý Bůh , věnované Pascalově filosofii a Racinovým dramatům. Goldmann tu srovnává mj. křesťanskou a socialistickou „víru“. Oběma je společné odmítnutí individualismu buržoasní kultury a víra v nadindividuální hodnoty: Bůh v křesťanství resp. lidská pospolitost v socialismu. Obě stavějí na sázce ve smyslu Pascalově: náboženská sázka na Boží existenci a socialistická sázka na možnost sociálního osvobození lidstva. Mají v sobě riziko porážky a naději na úspěch. Vydal pak ještě množství jednotlivý...