Antonín Modr
Hudební nástroje

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Kniha Hudební nástroje z pera profesora Antonína Modra vyšla poprvé v roce 1938 a celá desetiletí patří k nezbytnému vybavení hudebníků - profesionálů i amatérů. Neochabující zájem čtenářů o knihu léty zdokonalovanou a obohacovanou o nové poznatky záleží v její obsažnosti, přehlednosti, věcnosti a sdělnosti.
Autor z…de informujeo vývoji nástrojových rodů i jednotlivých nástrojů, zabývá se jejich konstrukčními parametry, technickými a zvukovými možnostmi, nezapomíná ani na příklady jejich uplatnění v sólové i ansámblové hře.
Text doplňuje 52 obrazových příloh. Kniha Hudební nástroje z pera profesora Antonína Modra vyšla poprvé v roce 1938 a celá desetiletí patří k nezbytnému vybavení hudebníků - profesionálů i amatérů. Neochabující zájem čtenářů o knihu lét…y zdokonalovanou a obohacovanou o nové poznatky záleží v její obsažnosti, přehlednosti, věcnosti a sdělnosti.
Autor zde informujeo vývoji nástrojových rodů i jednotlivých nástrojů, zabývá se jejich konstrukčními parametry, technickými a zvukovými možnostmi, nezapomíná ani na příklady jejich uplatnění v sólové i ansámblové hře.
Text doplňuje 52 obrazových příloh.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 23. 10. 2025

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	247
Jazyk:
Vydání:	3. vyd., 1954
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 7:22
Číslo položky:	1408495

O autorovi

Antonín Modr

Antonín Modr byl český hudební vědec, skladatel a příležitostný dirigent. Začínal jako dělník a amatérský hudebník ve Strašicích na Rokycansku. Později hrál ve vojenských kapelách v italském Roveretu a v Rimavské Sobotě na Slovensku. Po první světové válce studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Josefa Suka. V letech 1923–1927 byl violistou České filharmonie, poté hrál v orchestru Národního divadla a v letech 1934–1936 v Symfonickém orchestru pražského rozhlasu, který také příležitostně řídil. Vedl lidové umělecké soubory a byl sbormistrem pěveckého sdružení Lukes. Na konzervatoři vyučoval teoretické předměty a hru na kytaru a staré nástroje. V roce 1949 odešel do invalidního důchodu a pouze externě vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole. Jeho skladatelské dílo na veřejnost příliš neproniklo. Velký význam však měly jeho teoretické práce. Kniha „Hudební nástroje“ vyšla v několika vydáních v tehdejším Československu i v zahraničí. V průběhu druhé světové války se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval několik mší a jiných duchovních skladeb.

Více od autora