Knihy
Historie
Evropská historie
Vladimír Helfert
Hudební barok na českých zámcích

Vladimír Helfert
Hudební barok na českých zámcích

1916 | Nakladatelství Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění Bursík & Kohout distributor

Rozsáhlá historická práce zejm. o hudebním životě významného moravského kulturního centra v Jaroměřicích nad Rokytnou obsahuje výsledky dlouhodobého pramenného výzkumu a je základem soustavnějšího badatelského zájmu o hudební život na Moravě. Rozsáhlá historická práce zejm. o hudebním životě významného moravského kulturního centra v Jaroměřicích nad Rokytnou obsahuje výsledky dlouhodobého pramenného výzkumu a je základem soustavnějšího bad…atelského zájmu o hudební život na Moravě.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xxiv, 387 s., nečíslované listy příloh
Jazyk:	česky , německy
Edice:	Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2023 23:52
Číslo položky:	582922

O autorovi

Vladimír Helfert

Vladimír Helfert byl český muzikolog, pedagog, organizátor a dirigent. Od roku 1919 žil v Brně, kde na Masarykově univerzitě založil oddělení hudební vědy. Po maturitě, kterou složil na smíchovském reálném gymnáziu v roce 1904, studoval na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky také strávil na univerzitě v Berlíně, kde se učil od předních muzikologů té doby. Po svých studiích působil na české univerzitě v Praze, kde se setkal se Zdeňkem Nejedlým, svým pozdějším švagrem. Nejedlý jej, podobně jako řadu českých muzikologů, silně ovlivnil. Helfert byl propagátorem díla Bedřicha Smetany. Po svém příchodu do Brna zde jako první uvedl a sám řídil kompletní symfonický cyklus Má vlast. Jako zastánce progresivního směru zpočátku odmítal hudbu Leoše Janáčka jako příliš "naturalistickou", později svůj postoj přehodnotil. Helfert ve své korespondenci ze 30. let 20. stol. se Zdeňkem Nejedlým formuloval svou myšlenku o zavedení předmětu hudební výchovy do základního školství. Vychoval novou generaci brněnských hudebních vědců . V letech 1935–1936 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Za druhé světové války byl vězněn. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví krátce po skončení války, 18. května 1945, v terezínské karanténní stanici následkem zdejší epidemie skvrnitého tyfu. Narodil se jako syn Zdeňka Helferta, správce velkostatku v Plánici a inspektora bechyňského panství. Jeho dědečkem byl historik a politik Josef Alexander Helfert a pradědečkem právník a etnograf Josef Helfert. Babička Vilemína Helfertová byla sestrou Jindřicha Fügnera. Jeho bratr Jaroslav byl ředitelem Moravského zemského muzea, sestra Alexandra byla manželkou Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu. Jeho švagry byli hudební vědec a politik Zdeněk Nejedlý a architekt Rudolf Stockar. Dcera Renata se provdala za Josef...

Více od autora