Eugene Ionesco
Hry - Plešatá zpěvačka, Improvizace Almy neboli Pastýřův chameleon, Nenajatý vrah, Král umírá

1964 | Nakladatelství Orbis

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	267
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milan Mejstřík
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	2. 2. 2024 14:21
Číslo položky:	748236

O autorovi

Eugene Ionesco

Eugéne Ionesco byl francouzský dramatik a básník rumunského původu. Byl jedním z hlavních představitelů a zakladatelů absurdního dramatu; zároveň patří k jeho nejhranějším autorům. V literatuře se občas vyskytuje chybný rok Ionescova narození 1912, správný je 1909. Jeho otec byl rumunský advokát, matka byla dcerou francouzského železničního inženýra. V roce 1913 se rodina odstěhovala do Paříže. Za 1. světové války odjel Ionescův otec do Rumunska, odkud se už nevrátil a s manželkou se rozvedl. Spolu se svou sestrou žil Eugéne ve Francii až do roku 1925. Sourozenci se v uvedeném roce museli vrátit k otci do Rumunska, protože soud je přiřkl jemu. V letech 1929–1934 studoval na univerzitě v Bukurešti. Roku 1936 se oženil s Rodicou Burileanu, kterou poznal na studiích. Měli spolu dceru Marii-France . V roce 1942 se mu podařilo dostat se do Francie, tentokrát natrvalo. Ionesco nebyl mezi pařížskými levicovými kruhy příliš oblíben. Hra Nosorožci bývala vykládána jako alegorie na komunistické režimy, vycházela však z jeho zkušenosti se šířením propagandy fašismu. Od roku 1960 publikoval v novinách Le Figaro úvahy, v nichž kritizoval totalitu jako takovou. Jako jeden z prvních francouzských intelektuálů odsoudil Invazi vojsk varšavského paktu do Československa v roce 1968. Konkrétně se to stalo v článcích Československo? Jediná země v Evropě, která si zaslouží nezávislost a Od Prahy po Londýn samá hanba . V důsledku toho byly v Československu překlady jeho knih vyřazeny z knihoven a hry se nesměly provozovat. Ionesco je pochován na pařížském hřbitově Montparnasse. Na jeho prvních dílech je patrný vliv dadaismu, kdy bojuje proti logice světa a řeči. Patrné je to už v jeho rané hře Plešatá zpěvačka. Inspirací mu zde byla učebnice angličtiny. Její nesmyslný text, absurdní rozhovory, nesouvisející věty apod. daly vzniknout tzv. tragédii řeči...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…