Aleksandr Nikolajevič Ostrovskij
Hry III. 1873-1878

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Výbor 1873 - 1878

V divadelních hrách, spadajících do vrcholného tvůrčího období zakladatele ruského realistického dramatu, vystupuje silněji než v ostatních údobích konflikt mezi touhou prostých, čestných, většinou nemajetných lidí po štěstí alásce a mezi snahou jiných rychle a bez práce zbohatnout - v přímém k…onfliktu se tu střetá moc peněz s člověkem a drtí ho, korumpuje nebo zase naopak žene k odporu a hrdinství.

Obsahuje: Sněhurka; Pozdní láska; Perný chlebíček; Vlci a ovce; Pravda je hezká, ale štěstí je lepší; Poslední oběť. Výbor 1873 - 1878

V divadelních hrách, spadajících do vrcholného tvůrčího období zakladatele ruského realistického dramatu, vystupuje silněji než v ostatních údobích konflikt mezi touhou prostý…ch, čestných, většinou nemajetných lidí po štěstí alásce a mezi snahou jiných rychle a bez práce zbohatnout - v přímém konfliktu se tu střetá moc peněz s člověkem a drtí ho, korumpuje nebo zase naopak žene k odporu a hrdinství.

Obsahuje: Sněhurka; Pozdní láska; Perný chlebíček; Vlci a ovce; Pravda je hezká, ale štěstí je lepší; Poslední oběť.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	544, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna klasiků., 3. svazek ed. 3. svazek ed. Hry A. N. Ostrovského
Vystaveno:	16. 7. 2020 11:57
Číslo položky:	108716

O autorovi

Aleksandr Nikolajevič Ostrovskij

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij , Rusko) byl ruský dramatik. Ve svých dílech se zaměřoval především na život moskevské společnosti. Počátky jeho tvory jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Tvořil v období realismu a jeho dramatická díla se řadí k dílům jeho současníků Lva Nikolajeviče Tolstého, Fjodora Michajloviče Dostojevského a Ivana Sergejeviče Turgeněva. Narodil se do rodiny moskevského obchodního právníka a tak mu byl svět obchodování blízký už od malička. Po ukončení moskevského gymnázia studoval právo na Lomonosovově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1843 vstoupil do státní služby a pracoval u soudů až do roku 1851. Mnohé charaktery, ať už z jeho rodinného prostředí, nebo pracovních zkušeností, posloužily jako předobraz postav z komedie Dohodneme se, neboť jsme svoji. Už jako sedmnáctiletý chlapec si oblíbil svět divadla a v roce 1847 začal psát své první dramatické pokusy, které i veřejně prezentoval. V témže roce se mu podařilo vydat jednu ze scén komedie Vždyť jsme svoji, která byla vydána ve své úplnosti o tři roky později, v roce 1850 pod názvem Bankrot. Díky této hře získal reputaci zručného dramatika. Sarkastický, ale pravdivý obraz o moskevských obchodních kruzích v nich vzbudil velkou nevoli a tato hra byla zakázána. Po zásazích cenzury byla znovu vydána v roce 1859 a v této znetvořené formě měla svoji premiéru roku 1861. Původní text hry se na jevišti objevil až v roce 1881. Právě tato divadelní hra přispěla k jeho odchodu ze státních služeb. Po odchodu ze státních služeb se začal naplno věnovat psaní - mezi ruskými autory je výjimečný právě tím, že se věnoval výlučně jen dramatu a divadlu. V době svého života napsal 48 divadelních her, z toho osm bylo veršovaných. Věnoval se různým tématům, ať už to byly ruské dějiny nebo pohádkové hry. Těžiště jeho práce však leží v manýristických dramatech kriti...

Více od autora