Giosue Carducci
Hrozny v sloupoví

1967 | Nakladatelství Odeon

Soubor veršů italského básníka 19. století, prvního Itala poctěného Nobelovou cenou. Tento soubor, vydávaný k 60. výročí básníkovy smrti, snaží se na rozdíl od předchozích antologií , vyzdvihujících básníkovu lyriku popisnou a historizující, v básníkovi odkrýt rysy příbuzné s rysy současných lidí. Ukazuje nám ho jako č…lověka zmítaného neustálými vnitřními zápasy, člověka překonávajícího romantický pesimismus, odcizenost době a sociálnímu prostředí, aristokratickou osamělost, prostě jako člověka živého a rozechvělého a tím blízkého dnešku.

Předmluvu „Romantický antiromantik“ a vysvětlivky napsal Zdeněk Kalista. Soubor veršů italského básníka 19. století, prvního Itala poctěného Nobelovou cenou. Tento soubor, vydávaný k 60. výročí básníkovy smrti, snaží se na rozdíl od předchozích antologií , vyzdvihujících b…ásníkovu lyriku popisnou a historizující, v básníkovi odkrýt rysy příbuzné s rysy současných lidí. Ukazuje nám ho jako člověka zmítaného neustálými vnitřními zápasy, člověka překonávajícího romantický pesimismus, odcizenost době a sociálnímu prostředí, aristokratickou osamělost, prostě jako člověka živého a rozechvělého a tím blízkého dnešku.

Předmluvu „Romantický antiromantik“ a vysvětlivky napsal Zdeněk Kalista.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdeněk Kalista
Edice:	379. svazek ed. 379. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 7. 2026 9:28
Číslo položky:	1824781

O autorovi

Giosue Carducci

Giosuè Carducci byl italský básník a literární kritik, v letech 1860 až 1904 profesor italské literatury na univerzitě v Bologni, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Giosuè Carducci začal psát poezii již v dětství pod vlivem antických vzorů, brzy v ní však začal uplatňovat revoluční tendence . Studoval ve Florencii a v Pise, vystupoval jako radikální republikán a antiklerikál sympatizující se socialistickým a dělnickým hnutím a odpůrci Rakouska-Uherska v něm viděli vzor svých osvobozovacích tendencí. Sjednocení Itálie roku 1870 mu dalo nové umělecké možnosti a prohloubilo jeho básnickou inspiraci. Po setkání s královnou Margheritou roku 1878 se přiklonil k monarchii a umělecky ke klasickému realismu . Brzy je označován za národního klasika a nejvýznamnějšího básníka jednotné země. Vedle skladeb básnických by Carducci také neúnavným badatelem na poli literární historie a vynikajícím vydavatelem a komentátorem starých klasických děl italské literatury. V letech 1860 až 1904 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Vysokého ocenění se dočkal i v aktivní politice, stal se čestným občanem v Bologni a roku 1890 byl zvolen do senátu. Nejvyšší literární ocenění v cizině, Nobelovu cenu za literaturu udělenou mu „… nejen pro bohaté vědecké poznatky a kritické výzkumy, ale především jako hold tvůrčí energii, stylistické svěžesti a působivé lyričnosti, které charakterizují jeho poeticky mistrovská díla“ , nemohl již pro nemoc v prosinci roku 1906 osobně převzít a o dva měsíce později zemřel. Od roku 1859 byl ženatý s Elvirou Manicuciovou, měl tři dcery a jednoho syna....

Více od autora

Komentáře ke knize