Knihy
Beletrie
Česká literatura
Karel Poláček
Hrdinové táhnou do boje

Karel Poláček
Hrdinové táhnou do boje

1954 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhá část románového živočichopisu měštáka kaleidoskopicky ilustruje osudy okresních hrdinů za první světové války. Obchodník Štědrý se o jejím vypuknutí dovídá při obědě. "Žijeme ve velké době," poznamenává, ale potom se věnuje jídlu, neboť "studená polévka nemá cenu". Milovaný klid a setrvačný způsob života vzal za …své; a ted' teprve vystupuje pravá podoba hrdinů jdoucích bojovat za vlast a císaře pána. "Antimilitarista" a zdejší milovník poesie, učitel a nyní praporčík Král mění prostosrdečný výraz tváře za tupou nadutost, dřívější správce chudobince Wagenknecht, který "vždy cítil nenávist k obecnému lidu, mával holí, velel a cloumal za límec", vysluhuje si brzy přízvisko "psovský šikovatel". Úspěšný konkurent pana Šťastného kupec Zoufalý vyrůstá v keťasa, předchůdce nedávných šmelinářů. Tak bychom mohli probírat figurku za figurkou a na každé další stránce ironického obrazu maloměstského světa si lépe uvědomujeme jedno: "Jsou nejen směšní tito okresní hrdinové, ale i nebezpeční." Druhá část románového živočichopisu měštáka kaleidoskopicky ilustruje osudy okresních hrdinů za první světové války. Obchodník Štědrý se o jejím vypuknutí dovídá při obědě. "Žijeme ve velké době," poz…namenává, ale potom se věnuje jídlu, neboť "studená polévka nemá cenu". Milovaný klid a setrvačný způsob života vzal za své; a ted' teprve vystupuje pravá podoba hrdinů jdoucích bojovat za vlast a císaře pána. "Antimilitarista" a zdejší milovník poesie, učitel a nyní praporčík Král mění prostosrdečný výraz tváře za tupou nadutost, dřívější správce chudobince Wagenknecht, který "vždy cítil nenávist k obecnému lidu, mával holí, velel a cloumal za límec", vysluhuje si brzy přízvisko "psovský šikovatel". Úspěšný konkurent pana Šťastného kupec Zoufalý vyrůstá v keťasa, předchůdce nedávných šmelinářů. Tak bychom mohli probírat figurku za figurkou a na každé další stránce ironického obrazu maloměstského světa si lépe uvědomujeme jedno: "Jsou nejen směšní tito okresní hrdinové, ale i nebezpeční."

Stav

Mírně opotřebená

špinavá ořízka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, špinavá ořízka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	260
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Kamil Lhoták
Edice:	144. svazek ed. 144. svazek ed. Žatva : novinky české prózy
Vydání:	Vyd. 3., V Československém spisovateli 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 14:53
Číslo položky:	1165328

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora