Carl Gustav Jung
Hrdina a archetyp matky : (symboly a proměny II)

2009 | Nakladatelství Tomáše Janečka

Hrdina a archetyp matky

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly… matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie , která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.
ISBN 978-80-85880-11-3 Hrdina a archetyp matky

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“… tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie , která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.
ISBN 978-80-85880-11-3

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	478
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085880598
ISBN:	9788085880595
Editor:	Helmut Barz
Překladatel:	Petr Patočka, Karel Plocek
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Výbor z díla / C.G. Jung
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	8. 11. 2025 17:54
Číslo položky:	1452113

O autorovi

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Více od autora