Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Jindřich Marek
Hraničářská kalvárie

Jindřich Marek
Hraničářská kalvárie : příběhy posledních obránců Masarykovy republiky na severu Čech a Podkarpatské Rusi v letech 1938-1939

2004 | Nakladatelství Svět křídel

Nejlepší bojovou hodnotu a uvědomění měly na Slovensku jednotky, které se vracely z bojů na Podkarpatské Rusi. Nezapomenu nikdy, jak ranění, ležící v horečce na nosítkách schovávali u sebe zbraně a nebo jak jim je sestry přibalovaly do obvazů. Byl to nezapomenutelný pohled na tyto ustupující bojové jednotky, rozbité, u…navené, špinavé, ale přece nadšené, že aspoň chvíli mohly bojovat...
S nimi přišly i ženy četníků, finančníků a vojáků, narychlo ustrojené, většinou v kalhotách a s malými zavazadly. Dovedly však stejně hrdě nésti osud svých druhů bojovníků.
Do protektorátu přicházející skupiny z této oblasti tvořily již organizační zárodky odboje. Poznaly, kdo je uvědomělým vlastencem a kdo projevil vojenské vlastnosti v odhodlání nepřijmout vnucenou situaci...

Do střešovické nemocnice byl v neděli 26. března 1939 přivezen těžce zraněný muž. Na sobě měl zbytky tmavé policejní uniformy. Zraněný nemohl mluvit a v uniformě neměl žádné doklady. Místo nich však ošetřovatelka z jeho pláště vytáhla dva ruční granáty...
Když za mnou v Praze přivedli do nemocnice moji matku, tak omdlela. Byl na mne strašnej pohled. Těhotnou manželku ke mně raději vůbec nepustili. Přišla za mnou však manželka zastřeleného kolegy strážmistra Metoděje Hrubého. Ptala se na něj. Nic nevěděla o jeho osudu. Horthyovci ho pohřbili již před pár týdny v Užhorodě, ale já nenašel sílu jí říct pravdu. Odešla, jak přišla - s vírou, že se její Tóda ještě objeví...

Vzpomínka na březen 1939 nám již dávno ztvrdla v obraz sněhové plískanice a německých přileb na motocyklech v pražských ulicích. Kolikrát jsme viděli dnes již legendární fotografie Karla Hájka a Ladislava Sitenského? Kolikrát jsme již viděli starý záběr z dokumentárního filmu, jak německá armáda s těžkými děly jede Nerudovou ulicí k pražskému Hradu? Známe i záběry Hitlerovy kamenné tváře při přehlídce na hradním nádvoří i jeho fascinovaný pohled na Prahu, kde si toho dne zarytý vegetarián dal na počest svého triumfu pražskou šunku a plzeňské pivo.
Ti, kteří mu tehdy opravdu chtěli vzdorovat, měli být navždy zapomenuti. Bohužel tyto tendence existují i v naší současnosti. Proto byla napsána tato kniha, ve které šluknovský výběžek na severu Čech a čarokrásná krajina Podkarpatské Rusi tvoří dramatické kulisy bojů příslušníků pohraničních jednotek Stráže obrany státu a československé armády s henleinovskými a horthyovskými teroristy, které však charakterizují hořký osud masarykovských hraničářů i v jiných koutech tehdejšího Československa. Kniha byla napsána, aby opuštění a zrazení hrdinové nebyli v našem trvale devastovaném historickém vědomí zlovolně nahrazeni falešnými obrazy viníků, zcela nesmyslně vydávaných za oběti.
Nejlepší bojovou hodnotu a uvědomění měly na Slovensku jednotky, které se vracely z bojů na Podkarpatské Rusi. Nezapomenu nikdy, jak ranění, ležící v horečce na nosítkách schovávali u sebe zbraně a ne…bo jak jim je sestry přibalovaly do obvazů. Byl to nezapomenutelný pohled na tyto ustupující bojové jednotky, rozbité, unavené, špinavé, ale přece nadšené, že aspoň chvíli mohly bojovat...
S nimi přišly i ženy četníků, finančníků a vojáků, narychlo ustrojené, většinou v kalhotách a s malými zavazadly. Dovedly však stejně hrdě nésti osud svých druhů bojovníků.
Do protektorátu přicházející skupiny z této oblasti tvořily již organizační zárodky odboje. Poznaly, kdo je uvědomělým vlastencem a kdo projevil vojenské vlastnosti v odhodlání nepřijmout vnucenou situaci...

Do střešovické nemocnice byl v neděli 26. března 1939 přivezen těžce zraněný muž. Na sobě měl zbytky tmavé policejní uniformy. Zraněný nemohl mluvit a v uniformě neměl žádné doklady. Místo nich však ošetřovatelka z jeho pláště vytáhla dva ruční granáty...
Když za mnou v Praze přivedli do nemocnice moji matku, tak omdlela. Byl na mne strašnej pohled. Těhotnou manželku ke mně raději vůbec nepustili. Přišla za mnou však manželka zastřeleného kolegy strážmistra Metoděje Hrubého. Ptala se na něj. Nic nevěděla o jeho osudu. Horthyovci ho pohřbili již před pár týdny v Užhorodě, ale já nenašel sílu jí říct pravdu. Odešla, jak přišla - s vírou, že se její Tóda ještě objeví...

Vzpomínka na březen 1939 nám již dávno ztvrdla v obraz sněhové plískanice a německých přileb na motocyklech v pražských ulicích. Kolikrát jsme viděli dnes již legendární fotografie Karla Hájka a Ladislava Sitenského? Kolikrát jsme již viděli starý záběr z dokumentárního filmu, jak německá armáda s těžkými děly jede Nerudovou ulicí k pražskému Hradu? Známe i záběry Hitlerovy kamenné tváře při přehlídce na hradním nádvoří i jeho fascinovaný pohled na Prahu, kde si toho dne zarytý vegetarián dal na počest svého triumfu pražskou šunku a plzeňské pivo.
Ti, kteří mu tehdy opravdu chtěli vzdorovat, měli být navždy zapomenuti. Bohužel tyto tendence existují i v naší současnosti. Proto byla napsána tato kniha, ve které šluknovský výběžek na severu Čech a čarokrásná krajina Podkarpatské Rusi tvoří dramatické kulisy bojů příslušníků pohraničních jednotek Stráže obrany státu a československé armády s henleinovskými a horthyovskými teroristy, které však charakterizují hořký osud masarykovských hraničářů i v jiných koutech tehdejšího Československa. Kniha byla napsána, aby opuštění a zrazení hrdinové nebyli v našem trvale devastovaném historickém vědomí zlovolně nahrazeni falešnými obrazy viníků, zcela nesmyslně vydávaných za oběti.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	338
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086808106
ISBN:	9788086808109
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Svět křídel
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	28. 7. 2025 19:55
Číslo položky:	1314803

O autorovi

Jindřich Marek

Jindřich Marek je bývalý učitel, historik a publicista s dlouholetou muzejní praxí. Je autorem historických reportáží, prací o odboji a osudech českých vojáků ve 20. století. Jindřich Marek v roce 1975 ukončil studium na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. V letech 1980 až 1991 pracoval jako historik v Okresním muzeu v Chomutově. V dalším období se věnoval popularizaci českých moderních dějin formou historické reportáže. Od roku 1991 pracoval jako novinář. Působil v týdeníku "Signál" a v denících Lidové noviny, Mladá fronta DNES a Svobodné slovo. V posledně jmenovaném periodiku zastával více jak rok funkci šéfredaktora. V říjnu roku 1998 nastoupil na pozici pracovníka tiskového odboru Úřadu vlády ČR. V letech 1998 až 2005 pak stál v čele tiskového odboru Úřadu vlády ČR a poté pracoval jako poradce předsedy Senátu Parlamentu ČR. Od prosince roku 2010 působí ve VHÚ Praha jako vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Jindřich Marek je členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. Za tvorbu v žánru literatury faktu získal Jindřich Marek několik literárních cen: Jindřich Marek se zabývá se především českou vojenskou historií 20. století. Ve svých dílech se soustřeďuje na osudy československých vojáků za první a druhé světové války. Jindřich Marek publikoval více než čtyři sta historických reportáží a řadu odborných studií. Také se autorsky podílel na mnoha televizních dokumentech. Je autorem více než dvou desítek knih literatury faktu. Níže uvedený seznam zahrnuje i tituly ze dvanáctisvazkového cyklu "Osudy českých mužů ve 20. století". Jedná se o tituly, které byly vydány nakladatelstvím "Svět křídel" v letech 2000 až 2005. Tituly jsou na začátku řádku označeny zdrojem: Seznam vybraných odborných článků a studií je seřazen chronologicky:...

Více od autora