Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Česko a Slovensko
Bořivoj Nechvátal
Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku...

Bořivoj Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku

Bořivoj Nechvátal, František Kašička
Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku

2014 | Nakladatelství Muzeum středního Pootaví

Na 632 stranách poskytuje kniha znalosti o 143 lokalitách, doplněné 250 plány a 438 obrazovými předlohami. Práce je určena nejen nové generaci historiků a badatelů, ale též široké laické veřejnosti se zájmem o historii jihočeského kraje. Obsáhlé resumé v němčině a angličtině zajišťuje dostupnost výsledků průzkumu i pro… historiky ze zahraničí. Na 632 stranách poskytuje kniha znalosti o 143 lokalitách, doplněné 250 plány a 438 obrazovými předlohami. Práce je určena nejen nové generaci historiků a badatelů, ale též široké laické veřejnosti se… zájmem o historii jihočeského kraje. Obsáhlé resumé v němčině a angličtině zajišťuje dostupnost výsledků průzkumu i pro historiky ze zahraničí.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	630
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090557201
ISBN:	9788090557208
Vydání:	2., dopl. a rozš. vyd.
Vydáno v:	Strakonice
Vystaveno:	26. 5. 2026 14:0
Číslo položky:	1764573

O autorech

Bořivoj Nechvátal

Bořivoj Nechvátal je český historik a archeolog mediavelista, který se specializuje na Vyšehrad. Narodil se v rodině vyššího úředníka konzulátů Československé republiky ve Vídni a Berlíně, jehož rodina pocházela z Vršovic u Loun. Rodina matky byla ze selského rodu Krausů z Blšan na Lounsku. Roku 1939 se rodina vrátila do Československa. Jeho dětství na konci války poznamenala úspěšně vyléčená tuberkulóza, jeho postoje formovala skautská organizace. Po návratu rodiny do Prahy vystudoval Reálné gymnázium v Praze - Karlíně. V letech 1953–1958 studoval historii a archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde jeho učiteli archeologie byli profesoři Jan Eisner, Jan Filip a Rudolf Turek, historie František Graus a František Kavka. Jako student již od roku 1956 pracoval na záchranných archeologických výzkumech, nejprve ve Strahovském klášteře u Dobroslava Líbala a na Pražském hradě u Ivana Borkovského, kde byl zaměstnán na poloviční úvazek již od roku 1956. V letech 1958-1960 byl na vojenské základní službě. V letech 1960–2020 působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Nejprve na záchranných výzkumech v Ervěnicích na Mostecku, poté v Plzni v Solní ulici a v jihočeských Branišovicích. V roce 1963 objevil rozsáhlé mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, zahrnující více jak tisíc hrobů. Následný archeologický výzkum zahrnul i kostel sv. Martina a související johanitskou kurii. Celý výzkum trval až do roku 1968. Založil a vedl pracoviště Archeologického ústavu na Vyšehradě. Kromě toho se věnoval stavebně historickým průzkumům, na nichž spolupracoval s Františkem Kašičkou jak v Praze, tak v jižních Čechách, zejména na Strakonicku. V letech 1992–2012 byl pořadatelem a redaktorem významného sborníku Královský Vyšehrad, který vydávala Vyšehradská kapitula. V letech 2001–2015 přednášel jako pedagog v kurzu středověké archeologie na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Manželka Doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc. /1936-2019/ byla dl...

Více od autora