Milena Lenderova, Petr Polehla, Jaroslav Šůla, Jaroslava Pospíšilová, Roman Horký, Jiří Pavlík, Ladislav Zikmund-Lender, Věra Němečková, Jiří Slavík, Radek Bláha, Petr Grulich, Jan Košek, Martin Landsmann, Radek Pokorný, Jana Vojtíšková
Hradec Králové

2017 | Nakladatelství Lidové noviny

Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen. Za husitské revoluce se postavil na stranu Jana Žižky, k dalšímu rozvoji došlo v době poděbradské. Do 16. století spadá renesanční rozkvět města, zato z pohrom třicetileté války se Hradec vzpa…matovával dlouho. Založení biskupství v roce 1664 a nová výstavba daly městu barokní vzhled. Vznik pevnosti na konci 18. století nadlouho ovlivnil vzhled města i život jeho obyvatel. V druhé čtvrtině 19. století se Hradec stává střediskem české vlastenecké agitace. Porážka revoluce 1848–1849 slibný rozvoj na nějaký čas zbrzdila, ale atmosféra občanské společnosti, zřetelná od šedesátých let 19. století, Hradec oživila. Roku 1893 došlo ke zrušení pevnosti. Dvě léta poté byl zvolen starostou František Ulrich. Především jeho zásluhou se z Hradce stala elegantní metropole, centrum vzdělanosti, kultury a moderní architektury. Rozvoj přerušila druhá světová válka. Socialistická výstavba vzhledu města naštěstí příliš neuškodila, jeho politickému a kulturnímu životu však ano. Listopad 1989 umožnil návrat k hodnotám demokratické společnosti, mezi které patří úcta k historickým tradicím i otevřenost novým architektonickým směrům. Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen. Za husitské revoluce se postavil na stranu Jana Žižky, k dalšímu rozvoji… došlo v době poděbradské. Do 16. století spadá renesanční rozkvět města, zato z pohrom třicetileté války se Hradec vzpamatovával dlouho. Založení biskupství v roce 1664 a nová výstavba daly městu barokní vzhled. Vznik pevnosti na konci 18. století nadlouho ovlivnil vzhled města i život jeho obyvatel. V druhé čtvrtině 19. století se Hradec stává střediskem české vlastenecké agitace. Porážka revoluce 1848–1849 slibný rozvoj na nějaký čas zbrzdila, ale atmosféra občanské společnosti, zřetelná od šedesátých let 19. století, Hradec oživila. Roku 1893 došlo ke zrušení pevnosti. Dvě léta poté byl zvolen starostou František Ulrich. Především jeho zásluhou se z Hradce stala elegantní metropole, centrum vzdělanosti, kultury a moderní architektury. Rozvoj přerušila druhá světová válka. Socialistická výstavba vzhledu města naštěstí příliš neuškodila, jeho politickému a kulturnímu životu však ano. Listopad 1989 umožnil návrat k hodnotám demokratické společnosti, mezi které patří úcta k historickým tradicím i otevřenost novým architektonickým směrům.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	919 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074225046
ISBN:	9788074225048
Edice:	Dějiny českých, moravských a slezských měst
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2024 11:5
Číslo položky:	736600

O autorech

Milena Lenderova

Milena Lenderová je česká historička. Zabývá se dějinami 19. století, především gender history, dějinami každodennosti a česko-francouzskými kulturními vztahy. Vystudovala dějepis a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1973 tamtéž obhájila rigorózní práci na téma: Československo a habešská krize. V roce 1994 se habilitovala Pedagogické Fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích v oboru české dějiny. V roce 2001 byla jmenována profesorkou v oboru České dějiny. V letech 2001–2007 byla děkankou nově zřízené Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice . V rozhovoru pro e-Zpravodaj Univerzity Pardubice únoru 2015 uvedla, že je feministka. Dějiny každodennosti 19. století, dějiny žen, kulturní dějiny, dějiny česko-francouzských kulturních vztahů 18. – 19. století

Více od autora

Jaroslav Šůla

Jaroslav Šula je český politik, bývalý senátor za obvod č. 67 – Nový Jičín, zastupitel Kopřivnice a člen KDU-ČSL. V letech 1967-1973 vystudoval obor dopravní stroje a manipulační zařízení na Fakultě strojní Vysokého učení technického v Brně. V letech 1973-1990 pracoval v Tatře Kopřivnice. V letech 1990-1994 byl poprvé zvolen místostarostou města Kopřivnice, od roku 1994 před vstupem do senátu pracoval jako vedoucí odboru sociální péče, zdravotnictví a bytového hospodářství Městského úřadu Kopřivnice. Po konci v senátu pracoval 7 let jako ředitel Domova Hortensie, v roce 2011 nahradil zesnulého Aloise Janka na postu místostarosty města Kopřivnice, na tomto postu zůstal až do konce volebního období v roce 2014. Je ženatý, má tři syny a dvě dcery. Členem ČSL se stal v roce 1984. V letech 1990 – 2014 zasedal v zastupitelstvu města Kopřivnice, v letech 1990-1994 a 2011-2014 byl také místostarostou. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Milan Šturm v poměru 24,90 % ku 22,67 % hlasů. Ve druhém kole ovšem Šula obdržel 55,52 % hlasů a byl zvolen senátorem. V senátu se věnoval činnosti v Ústavně-právním výboru, kde v letech 2000-2002 vykonával post místopředsedy. V letech 1998-2000 zastával funkci místopředsedy senátorského klubu KDU-ČSL. V období 2002-2004 působil jako místopředseda Ústavně-právního výboru. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Milan Bureš. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 67 – Nový Jičín, když se ziskem 10,72 % hlasů obsadil 6. místo.

Více od autora