Milan Novobilský, Petr Rožmberský
Hrad Skála u Přeštic

2005 | Nakladatelství Petr Mikota

V hlubokých lesích, v říčních nivách, ale i ve vsích se skrývá mnoho svědků dávných časů, kdy Čechy byly zemí hradů. Skrývají se před námi, protože člověk je vystavěl , ale také pobořil a ničí dodnes. Doufáme, že doba rozorávání mezí, regulace toků a kultivace krajiny buldozerem pomalu končí a že se zase vrátíme ke kul…turní krajině, kde každá cesta, mezník či prastarý val má svůj význam. Proto nabízíme pozornému poutníkovi průvodce po málo známých hradech, tvrzích a jiných památných místech, která jjiž nikdy nepovstanou z trosek, ale neměla by upadnout v zapomnění.... V hlubokých lesích, v říčních nivách, ale i ve vsích se skrývá mnoho svědků dávných časů, kdy Čechy byly zemí hradů. Skrývají se před námi, protože člověk je vystavěl , ale také pobořil a ničí dodnes.… Doufáme, že doba rozorávání mezí, regulace toků a kultivace krajiny buldozerem pomalu končí a že se zase vrátíme ke kulturní krajině, kde každá cesta, mezník či prastarý val má svůj význam. Proto nabízíme pozornému poutníkovi průvodce po málo známých hradech, tvrzích a jiných památných místech, která jjiž nikdy nepovstanou z trosek, ale neměla by upadnout v zapomnění....

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	48
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086596648
ISBN:	9788086596648
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Zapomenuté hrady, tvrze a místa
Vydání:	1
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	26. 12. 2018 15:44
Číslo položky:	48654

O autorech

Petr Rožmberský

Petr Rožmberský byl český archeolog, autor příruček o archeologických a historických památkách a kronikář. Vyučil se v oboru prodavač, později však jako horník pracoval na sanaci plzeňského podzemí, kde se seznámil se středověkými archeologickými nálezy. Později spolupracoval se Západočeským muzeem v Plzni, kde též pracovala jeho manželka Věra. S ní žil ve Vochově, kde také vedl obecní kroniku. V muzeu spolupracoval s archeologickým kroužkem a po absolvování různých zaměstnání se později se stal technickým pracovníkem katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zde ovlivňoval studenty zejména při terénních výzkumech, přímé přednáškové a pedagogické činnosti se věnovat nemohl z důvodu chybějícího vysokoškolského vzdělání. Byl též dlouholetým členem Klubu Augusta Sedláčka a zakladatelem časopisu Hláska. Je autorem množství publikací a článků k různým lokalitám západočeského regionu.

Více od autora