Karel Poláček
Hráči

1970 | Nakladatelství Růže

Autor si v půvabné próze vzal na mušku svého vtipu vášnivé vyznavače nejrozšířenější karetní hry - mariáše. Při charakteristice jednotlivých karbaníků a specifického hráčského prostředí se Poláček netají sympatiemi k tomuto rozšířenému druhu zábavy, ale ironickým nadhledem si přece jen udržuje jemný odstup. Román původ…ně vznikl jako příloha humoristického časopisu Dobrý den, brzy se ale díky Poláčkovu osobitému a laskavému humoru dočkal knižního vydání. Autor si v půvabné próze vzal na mušku svého vtipu vášnivé vyznavače nejrozšířenější karetní hry - mariáše. Při charakteristice jednotlivých karbaníků a specifického hráčského prostředí se Poláček net…ají sympatiemi k tomuto rozšířenému druhu zábavy, ale ironickým nadhledem si přece jen udržuje jemný odstup. Román původně vznikl jako příloha humoristického časopisu Dobrý den, brzy se ale díky Poláčkovu osobitému a laskavému humoru dočkal knižního vydání.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Edice:	25. svazek ed. 25. svazek ed. Česká četba
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	13. 4. 2025 15:24
Číslo položky:	1208262

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora