Anna Seghers
Hořké ráno

1950 | Nakladatelství Rudé právo

Dvě novely, v nichž jsou zachyceny závěrečné osudy některých postav z autorčina románu "Sedmý kříž".
První z nich - Sabotéři - ukazuje Františka Marneta, přítele prchajícího vězně Heislera a jeho druhy, hl. člena podzemní komunistické organisace Hermanna Schulze v r. 1941, t. j. v době Hitlerova útoku na SSSR a po…zději až do konce války, ze které se Marnet vrací jako ruský zajatec, v níž Schulz umírá v gestapáckém vězení.
Druhá novela -Konec - líčí životní konec z téhož románu známého nelidského, surového gestapáka Zillicha, který prodělal všechna válečná nebezpečí právě proto, aby byl po válce po návratu do rodného kraje zabit těmi, kteří chtěli pomstít památku tisíců nevinně umučených.

Úvod napsal Rudolf Vápeník. Obálka a frontispice: Ing. arch. Vojtěch Kubašta. Dvě novely, v nichž jsou zachyceny závěrečné osudy některých postav z autorčina románu "Sedmý kříž".
První z nich - Sabotéři - ukazuje Františka Marneta, přítele prchajícího vězně Heislera a jeho… druhy, hl. člena podzemní komunistické organisace Hermanna Schulze v r. 1941, t. j. v době Hitlerova útoku na SSSR a později až do konce války, ze které se Marnet vrací jako ruský zajatec, v níž Schulz umírá v gestapáckém vězení.
Druhá novela -Konec - líčí životní konec z téhož románu známého nelidského, surového gestapáka Zillicha, který prodělal všechna válečná nebezpečí právě proto, aby byl po válce po návratu do rodného kraje zabit těmi, kteří chtěli pomstít památku tisíců nevinně umučených.

Úvod napsal Rudolf Vápeník. Obálka a frontispice: Ing. arch. Vojtěch Kubašta.

Stav

obálka ve hřbetu natrhnutá 2cm

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	obálka ve hřbetu natrhnutá 2cm
Poznámka:	obálka Vojtěch Kubašta
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103
Jazyk:	česky
Překladatel:	Lubor Valenta
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna Rudého práva
Vydání:	Knihovna Rudého práva (6.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2018 16:15
Číslo položky:	46638

O autorovi

Anna Seghers

Anna Seghersová, vlastním jménem Netty Radványi, rozená Reiling, byla německá socialistická spisovatelka a esejistka. Narodila se v roce 1900 v německé Mohuči v rodině židovského obchodníka se starožitnostmi a znalce umění Isidora Reilinga a Hedwigy Reilingové . Vystudovala historii, dějiny umění a sinologii v Kolíně nad Rýnem a Heidelbergu; v roce 1924 získala doktorát za dizertaci o Rembrandtovi. V roce 1925 se provdala za maďarského sociologa Lászla Radványiho, se kterým měla dvě děti – syn Peter se narodil v roce 1926 a dcera Ruth v roce 1928 – a se kterým se rok nato přestěhovala do Berlína. V roce 1927 uveřejnila svou první povídku Grubetsch pod pseudonymem Seghers – ten byl odvozen od jména jejího oblíbeného nizozemského malíře Hercula Segerse. V roce 1928 vstoupila do Komunistické strany Německa a o rok později do Svazu proletářsko-revolučních spisovatelů Německa. V roce 1933 byla po nástupu nacismu k moci zadržena gestapem, ale podařilo se jí přes Švýcarsko utéct do Paříže. V nacistickém Německu byly její knihy posléze zakázány a páleny. V Paříži spolupracovala při vydávání časopisu Neue Deutsche Blätter, po dobytí Francie byl její muž zatčen a internován v táboře La Vernet v jižní Francii. Seghersová se přestěhovala do Marseille, kde bojovala o jeho propuštění a hledala cestu k emigraci. V březnu roku 1941 se jí s celou rodinou podařilo přes Martinik a New York emigrovat do Mexika, usazuje se v Mexico City a v roce 1942 zde píše svůj nejslavnější román Sedmý kříž, který byl v roce 1944 Fredem Zinnemannem zfilmován. V roce 1947 se vrací zpět do Německa. Usazuje se v Západním Berlíně, je členkou Jednotné socialistické strany Německa. V roce 1950 se přestěhovala do Východního Berlína, účastní se 1. světového mírového kongresu a spoluzakládá Německou akademii umění. Od roku 1952 byla předsedkyní Svazu spisovatelů Východního Německa, kterou zůstala až do roku 1978, poté zůstala jeho ...

Více od autora