Vladimir Vladimirovič Majakovskij
Horká lázeň : Činohra o šesti dějstvích s cirkusem a ohňostrojem : činohra o šesti dějstvích s cirkusem a ohňostrojem

1954 | Nakladatelství Orbis

Činohra z roku 1929, z doby prudkého rozmachu sovětského hospodářství v první stalinské pětiletce, bojuje satirou proti byrokratismu, sobectví a karierismu a patheticky oslavuje budoucí komunistickouspolečnost.Budovaníkomunismusymbolisuje ve hře stroj času, jímž chce vynálezce Čudakov se svými pomocníky urychlit přecho…d ke komunistickému zítřku. Přes všechny překážky, které jejich obětavému úsilí staví do cesty byrokratickýaparátPobědonosikova,podaří sestroj zkonstruovat. Na výzvu fosforeskující ženy, delegátky komunistické budoucnosti, odlétají v něm - vstříc komunismu - všichni opravdoví a upřímní budovatelé nové společnosti, zanechávajíce za sebousobce,lenochy,žvanily a jinéškůdce a příživníky. Tito lidé kapitalistického světa nemají místa v nové společnosti - to je hlavní myšlenka dramatu, vyznívající i ze závěrečné otázky, kterou si klade Pobědonosikov a na niž si sámodpovídá: "... cojste tímchtěli říci? Že mne a lidi jako já komunismus nepotřebuje?" - 16 m. 4 ž., kompars. Činohra z roku 1929, z doby prudkého rozmachu sovětského hospodářství v první stalinské pětiletce, bojuje satirou proti byrokratismu, sobectví a karierismu a patheticky oslavuje budoucí komunistickous…polečnost.Budovaníkomunismusymbolisuje ve hře stroj času, jímž chce vynálezce Čudakov se svými pomocníky urychlit přechod ke komunistickému zítřku. Přes všechny překážky, které jejich obětavému úsilí staví do cesty byrokratickýaparátPobědonosikova,podaří sestroj zkonstruovat. Na výzvu fosforeskující ženy, delegátky komunistické budoucnosti, odlétají v něm - vstříc komunismu - všichni opravdoví a upřímní budovatelé nové společnosti, zanechávajíce za sebousobce,lenochy,žvanily a jinéškůdce a příživníky. Tito lidé kapitalistického světa nemají místa v nové společnosti - to je hlavní myšlenka dramatu, vyznívající i ze závěrečné otázky, kterou si klade Pobědonosikov a na niž si sámodpovídá: "... cojste tímchtěli říci? Že mne a lidi jako já komunismus nepotřebuje?" - 16 m. 4 ž., kompars.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, desky mírně prohlé

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	115, [1]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimír Horáček
Edice:	Divadelní edice, Hry klasické
Vydání:	1. vyd. (v Orbisu)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2023 10:43
Číslo položky:	501389

O autorovi

Vladimir Vladimirovič Majakovskij

Vladimir Vladimirovič Majakovskij byl ruský prozaik, básník a dramatik. Stal se zakladatelem ruského futurismu, který ovlivnil celou sovětskou literaturu. Psal také filmové scénáře a dětskou literaturu. Narodil se v Bagdati v Gruzii v rodině polesného rusko-kozáckého původu. Jeho matka byla ukrajinského původu. Přestože vyrůstal v gruzínsky mluvícím prostředí, jeho rodným jazykem byla ruština. Politicky se angažoval již od roku 1908, kdy četl marxistickou literaturu . Od roku 1911 studoval na moskevském učilišti malířství, architekturu a sochařství. Roku 1914 byl vyloučen. Poprvé publikoval v roce 1912 ve futuristickém almanachu Políček obecnému vkusu , jeho první větší báseň Oblak v kalhotách pochází z roku 1915. V letech 1915–1917 pracoval jako kreslič v Petrohradu. Po vypuknutí VŘSR se přihlásil ke komunismu a psal především propagační poezii. V občanské válce pracoval ve státní zpravodajské agentuře ROSTA . Roku 1923 založil časopis LEF, který také později řídil. Ve dvacátých letech jako přední sovětský básník mohl cestovat, navštívil Lotyšsko, Velkou Británii, Německo, Spojené státy, Kubu, Československo, psal tendenční a milostnou poezii a satiry, zaměřené proti šosáctví a byrokracii. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho rané dílo spadá do futurismu, jeho pozdější dílo je silně ovlivněné marxismem, socialistickou ideologií a socialistickým realismem, také se snažil oba postupy spojit v takzvaný комфут, tj. komunistický futurismus. Byl nejvýznamnějším oficiálním spisovatelem v tehdejším SSSR. Většina jeho básní je proto silně tendenční, což jim může v očích některých čtenářů ubírat na literární hodnotě. Majakovskij zpravidla používal bohatě rýmovaný tónický verš většinou o třech iktech, typický pro ruskou lidovou poezii, v umělecké tvorbě ale neob...

Více od autora