Sigrid Undset
Hořící keř : Díl I. a II

1932 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Závěrečná část románu Bílé orchideje. Název je vzat od biblické symboliky: jako se v ohni zjevil Bůh, tak se zde zjevuje život v plné hloubce i mělkosti, bolesti i banalitě. Děj začíná roku 1905, ale zahrnuje i dobu po I. světové válce, jejíž mravní povrchnost je zpodobena s obdivuhodnou přímostí a odvahou. Závěrečná část románu Bílé orchideje. Název je vzat od biblické symboliky: jako se v ohni zjevil Bůh, tak se zde zjevuje život v plné hloubce i mělkosti, bolesti i banalitě. Děj začíná roku 1905, ale …zahrnuje i dobu po I. světové válce, jejíž mravní povrchnost je zpodobena s obdivuhodnou přímostí a odvahou.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	720
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel V Rypáček
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Knihy nové doby
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 13:28
Číslo položky:	1031677

O autorovi

Sigrid Undset

Sigrid Undsetová byla norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928. Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset . Otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Sigridina matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG. Roku 1907 publikovala Sigrid Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulie, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky , ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Undsetová se však nezabývala ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus. Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese. V roce 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo , Undsetová se odstěho...

Více od autora