Jan Machoň, Richard Kubeš, Zdena Jelínková, Zdenka Jelínková, Nina Kubešová
Horácké tance : Svazek první

1956 | Krajské nakladatelství

Dílo, rozvržené do dvou svazků a určené hlavně pro soubory lidové tvořivosti, uvádí v prvním svazku popis 114 tanců z Českomoravské vysočiny, jak je oba sběratelé zachytili z převážné míry na místě samém podle vzpomínek a ukázek starých pamětníků. U každého tance je uveden nápěv i text taneční písně a připojen popis ta…nečních kroků a figur. Dílo, rozvržené do dvou svazků a určené hlavně pro soubory lidové tvořivosti, uvádí v prvním svazku popis 114 tanců z Českomoravské vysočiny, jak je oba sběratelé zachytili z převážné míry na místě sa…mém podle vzpomínek a ukázek starých pamětníků. U každého tance je uveden nápěv i text taneční písně a připojen popis tanečních kroků a figur.

Stav

Dobrý

Vytržený předsádkový list

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Vytržený předsádkový list
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	239 s., sch., obr., rejstř
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	9. 4. 2025 7:34
Číslo položky:	1204896

O autorech

Richard Kubeš

Narodil se 13. 5. 1920 v Brně a zemřel 1. 11. 1977 v Praze. Byl nakladatelským redaktorem a autorem rozhlasových her. Napsal knížku Kvik pluje na jih.

Více od autora

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora