Jindřich Šimon Baar
Holoubek

1989 | Nakladatelství Vyšehrad

Život vesnického kněze od maturity přes život v semináři, drobné konflikty s osadníky, panstvem i církevními kruhy až k farářově smrti.
J.Š. Baar zobrazil mnoho z vlastního života, Holoubek je však víc než autobiografie. Vlastenecký kněz se vždy hlásil k pokrokovým tradicím, v jeho románu se spojuje sociální a národ…ní cit s důvěrnou znalostí života venkovského lidu, jeho myšlení a zvyků. Lidová moudrost, láska k Bohu a k vlasti, bezelstný přímočarý poměr k dobru i ke zlu, vřelý vztah k lidem a národu - to jsou hodnoty, které si získávají i další generaci Baarových čtenářů. Život vesnického kněze od maturity přes život v semináři, drobné konflikty s osadníky, panstvem i církevními kruhy až k farářově smrti.
J.Š. Baar zobrazil mnoho z vlastního života, Holoubek je však… víc než autobiografie. Vlastenecký kněz se vždy hlásil k pokrokovým tradicím, v jeho románu se spojuje sociální a národní cit s důvěrnou znalostí života venkovského lidu, jeho myšlení a zvyků. Lidová moudrost, láska k Bohu a k vlasti, bezelstný přímočarý poměr k dobru i ke zlu, vřelý vztah k lidem a národu - to jsou hodnoty, které si získávají i další generaci Baarových čtenářů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	332
Jazyk:	česky
ISBN10:	807021001X
ISBN:	9788070210017
Edice:	Díla klasiků
Vydání:	12. vyd., Ve Vyšehradu 3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 2. 2025 12:40
Číslo položky:	1133319

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora