Pavel Kohout
Hodina tance a lásky

2015 | Nakladatelství Větrné mlýny

Kde sehnat v bouři války učitelku tance? Ke všemu 6. 6. 1944, kdy se v Normandii vyloďují Spojenci? Otázku řeší Karl Kleinberger, jeden z prvních pomocníků Adolfa Hitlera a po těžkém zranění na frontě velitel tereziánské pevnosti v Protektorátu Čechy a Morava, v níž čekají na popravu nepřátelé Říše, když k němu a jeho …ženě Gertrudě dorazí jediná dcera.
Kristina, které bude pozítří osmnáct, přijela z Berlína, kde bylo žactvo internátu pro bombardování předčasně posláno na prázdniny. Matku trápí, že je má trávit ve vojenském prostoru bez přátel a daleko od baletu, který Kristina miluje. Přemluví manžela ztělesňujícího staré vojenské ctností, k nimž tvrdě vede podřízené, aby jí sehnal učitelku tance z blízkého ghetta, jímž procházejí Židé všech profesí. Kristina se mezitím na první pohled zamiluje do krásného muže SS, jemuž v duchu říká Cherubín...
Pavel Kohout přepsal do románu scénář, který jako školní práci pro FAMU napsala Jelena Mašínová tak, že jej hodlal natočit Čs. státní film, což zmařila svatbou s jedním z mluvčích „Pražského jara“ 1968. Jedinečnost pohledu spočívá v tom, že zachycuje rodinný život lidí ať přesvědčených, že slouží ideálu, či už chápajících, že slouží ďáblu, ale neschopných z té služby vystoupit. Příběh natočil v roce 2003 Viktor Polesný, roli velitele ztvárnil Boris Rösner. Kde sehnat v bouři války učitelku tance? Ke všemu 6. 6. 1944, kdy se v Normandii vyloďují Spojenci? Otázku řeší Karl Kleinberger, jeden z prvních pomocníků Adolfa Hitlera a po těžkém zranění na frontě… velitel tereziánské pevnosti v Protektorátu Čechy a Morava, v níž čekají na popravu nepřátelé Říše, když k němu a jeho ženě Gertrudě dorazí jediná dcera.
Kristina, které bude pozítří osmnáct, přijela z Berlína, kde bylo žactvo internátu pro bombardování předčasně posláno na prázdniny. Matku trápí, že je má trávit ve vojenském prostoru bez přátel a daleko od baletu, který Kristina miluje. Přemluví manžela ztělesňujícího staré vojenské ctností, k nimž tvrdě vede podřízené, aby jí sehnal učitelku tance z blízkého ghetta, jímž procházejí Židé všech profesí. Kristina se mezitím na první pohled zamiluje do krásného muže SS, jemuž v duchu říká Cherubín...
Pavel Kohout přepsal do románu scénář, který jako školní práci pro FAMU napsala Jelena Mašínová tak, že jej hodlal natočit Čs. státní film, což zmařila svatbou s jedním z mluvčích „Pražského jara“ 1968. Jedinečnost pohledu spočívá v tom, že zachycuje rodinný život lidí ať přesvědčených, že slouží ideálu, či už chápajících, že slouží ďáblu, ale neschopných z té služby vystoupit. Příběh natočil v roce 2003 Viktor Polesný, roli velitele ztvárnil Boris Rösner.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	293
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074431258
ISBN:	9788074431258
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Retro Pavla Kohouta
Vydání:	5. české vydání
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	30. 3. 2023 16:47
Číslo položky:	528619

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora