Pavel Kohout
Hodina tance a lásky : německá romance

2008 | Nakladatelství Odeon

Je půlnoc na šestý červen 1944. Z okna Panského domu v idylicky působícím dvoře tereziánské pevnosti na severu Protektorátu Čechy a Morava pozoruje mladého krasavce při plavném skoku do bazénu Kristina Kleinburgerová, kterou sem právě dovezl k rodičům z bombardovaného Berlína. Pevnosti velí po svém těžkém zranění v Rus…ku její otec, jeden z prvních členů Hitlerovy strany, který je stále přesvědčen, že slouží svým původním ideálům také jako velitel věznice pro evropské odbojáře; přísně dohlíží, aby i jejich popravy probíhaly podle předpisu. Kristinina matka manžela přemluví, aby sehnal pro dceru, jež musela opustit baletní kurz, soukromou učitelku tance. Tu přímo z vlaku, který veze Židy do Polska, vytáhne a tím odtrhne od rodiny velitel sousedního ghetta. Kristina, dosud panna, je celá zaujata svým ”cherubínem”, příslušníkem SS Wolfgangem Weissmüllerem, ale užasne, když zjistí, že ji má vyučovat slavná maďarská primabalerína Anna Ballontay, která před válkou dokonce oslnila Berlín. Od ní se poprvé dozvídá o transportech i koncentračních táborech, a jako pravá dcera svého otce za ni chce orodovat přímo u Vůdce. Rozpoutá tím drama, které musí včas vyřešit otec i ctitel, aby jí nepokazilo zítřejší osmnácté narozeniny… Komorní příběh z privátního života Němců sloužících vědomě i nevědomky vražednému režimu se odehrává v rozpětí čtyřiadvaceti hodin na pozadí spojenecké invaze v Normandii, která se v té chvíli zdá být ještě úspěšně odrážena. Překvapivá dohra se koná na témže místě, proměněném po válce v muzeum, o dvacet let později. Stejnojmenný film natočil podle románu v roce 2003 režisér Viktor Polesný pro Českou televizi. Je půlnoc na šestý červen 1944. Z okna Panského domu v idylicky působícím dvoře tereziánské pevnosti na severu Protektorátu Čechy a Morava pozoruje mladého krasavce při plavném skoku do bazénu Kristin…a Kleinburgerová, kterou sem právě dovezl k rodičům z bombardovaného Berlína. Pevnosti velí po svém těžkém zranění v Rusku její otec, jeden z prvních členů Hitlerovy strany, který je stále přesvědčen, že slouží svým původním ideálům také jako velitel věznice pro evropské odbojáře; přísně dohlíží, aby i jejich popravy probíhaly podle předpisu. Kristinina matka manžela přemluví, aby sehnal pro dceru, jež musela opustit baletní kurz, soukromou učitelku tance. Tu přímo z vlaku, který veze Židy do Polska, vytáhne a tím odtrhne od rodiny velitel sousedního ghetta. Kristina, dosud panna, je celá zaujata svým ”cherubínem”, příslušníkem SS Wolfgangem Weissmüllerem, ale užasne, když zjistí, že ji má vyučovat slavná maďarská primabalerína Anna Ballontay, která před válkou dokonce oslnila Berlín. Od ní se poprvé dozvídá o transportech i koncentračních táborech, a jako pravá dcera svého otce za ni chce orodovat přímo u Vůdce. Rozpoutá tím drama, které musí včas vyřešit otec i ctitel, aby jí nepokazilo zítřejší osmnácté narozeniny… Komorní příběh z privátního života Němců sloužících vědomě i nevědomky vražednému režimu se odehrává v rozpětí čtyřiadvaceti hodin na pozadí spojenecké invaze v Normandii, která se v té chvíli zdá být ještě úspěšně odrážena. Překvapivá dohra se koná na témže místě, proměněném po válce v muzeum, o dvacet let později. Stejnojmenný film natočil podle románu v roce 2003 režisér Viktor Polesný pro Českou televizi.

Stav

velmi dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 29. 5. 2025

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	218
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020712798
ISBN:	9788020712790
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Česká řada
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:14
Číslo položky:	791656

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora