Milo Urban
Hmly na úsvite : román

1930 | Nakladatelství Družstevní práce

Voľne pokračovanie románu Živý bič, vyšiel v 1930, v druhom vydaní z 1942. Ilustroval Štefan Bednár.
Román má častí:
Život- biely kôň
Krkavci
Skok do tmy
V betónovom klepci
Prv než sa rozodní
O podnikaní a kradnutí po 1.sv. vojne na dedinách i v cirkvy Voľne pokračovanie románu Živý bič, vyšiel v 1930, v druhom vydaní z 1942. Ilustroval Štefan Bednár.
Román má častí:
Život- biely kôň
Krkavci
Skok do tmy
V betónovom klepci
Prv než s…a rozodní
O podnikaní a kradnutí po 1.sv. vojne na dedinách i v cirkvy

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

zašlé desky, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	635
Jazyk:	slovensky
Edice:	Živé knihy. A
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 8. 2024 9:58
Číslo položky:	946193

O autorovi

Milo Urban

Milo Urban byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury. Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války. Později se usadil v Chorvatském Grobě. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě. Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé a české literatury . Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E...

Více od autora