Jiří Svetozar Kupka
Hlavní muž světa

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

V tomto kaleidoskopickém románu ovlivněném poetismem vystupuje výstřední pražský fyzik profesor Krajan a jeho průvodkyně, dcera milionáře Regina van Petersenová. S pomocí Krajanova vynálezu se bleskově přemisťují z místa na místo po celém světě , neboť profesor vytváří jakousi celosvětovou počítačovou síť – „reaktivní… okruh automatických výpočtových strojů“. Tato síť má zcela změnit charakter naší civilizace, jakož i povahu jsoucna.

V tomto kaleidoskopickém románu ovlivněném poetismem vystupuje výstřední pražský fyzik profesor Krajan a jeho průvodkyně, dcera milionáře Regina van Petersenová. S pomocí Krajanova vynálezu se blesko…vě přemisťují z místa na místo po celém světě , neboť profesor vytváří jakousi celosvětovou počítačovou síť – „reaktivní okruh automatických výpočtových strojů“. Tato síť má zcela změnit charakter naší civilizace, jakož i povahu jsoucna.

Stav

Obálka nahoře natržená, jinak dobrý stav.

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Obálka nahoře natržená, jinak dobrý stav.
Poznámka:	obálka Miroslav Váša
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2018 17:24
Číslo položky:	28852

O autorovi

Jiří Svetozar Kupka

Jiří Svetozar Kupka byl český spisovatel, prozaik a scenárista. Narodil se v roce 1921 v rodině úředníka. Absolvoval v 1940 reálné gymnázium v Praze-Libni a v 1941 abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze na Vinohradech. V letech 1941 až 1945 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Publikovat začal po konci druhé světové války a napsal řadu románů a televizních her o životě významných osobností české historie. Od roku 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–1951 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. V letech 1950–1959 byl filmovým dramaturgem v Československým státním filmu ; z toho však rok byl řidičem na stavbě Slapské přehrady. V této době vydal román z prostředí libeňských závodů Pražské jaro , v němž zobrazil budovatelské nadšení mládeže na počátku 50. let. Z brigády na stavbě Slapské přehrady vytěžil román Rušné dny , který se řadí k umělecky nejhodnotnějším budovatelským románům 50. let. Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde natočili společně středometrážní dokumentární filmy „Muži na palubě“, „Hranice světadílů“ a „Země středu“ . V letech 1959–1970 byl vedoucím zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně. Za pobytu v Německu v roce 1971 utrpěl těžký úraz s trvalými následky; čtyři roky byl v invalidním důchodu. Pak se stal spisovatelem z povolání. V roce 1977 vydal obsáhlý román Vzpoura, v němž zpracoval skutečnou událost, vzpouru rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské, v jejímž čele stál přerovský rodák František Rasch. V 70. letech se...

Více od autora