Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Sociologie
Rudolf Steiner
Hlavní body sociální otázky jako životní nutnos...

Rudolf Steiner
Hlavní body sociální otázky jako životní nutnost pro přítomnost i budoucnost

1993 | Nakladatelství Baltazar

Cílem trojčlenného uspořádání společnosti je lidsky důstojný život každého jednotlivce. Nemůže jej zajistit ani kapitalismus, který snižuje lidskou práci na úroveň zboží a není schopen překonat sociální nespravedlnost, ani socialismus, jenž ujařmuje občany ustrnulou byrokracií, ochromuje přirozený hospodářský rozvoj a …proměňuj e svobodný duchovní život ve státně kontrolovanou ideologii. Steinerovo řešení však nelze ztotožňovat s tzv. "třetí cestou", jež by byla jakýmsi umělým kompromisem mezi kapitalismem a socialismem. Jde o řešení zcela originální, které vychází ze symptomů skutečnosti, z poznání člověka jako bytosti já i jako svobodného člena lidského společenství. Idea trojčlennosti není proto ani utopií, jako byly některé minulé pokusy, ani pouhou teorií, jež by přinášela umělé řešení sociální otázky zvnějšku a samozřejmě ani přízemním pragmatismem, který by vycházel jen z úzkých praktických hledisek, bez hlubšího poznání vnitřních souvislostí. Jejím východiskem je život, jeho zjevné i skryté zákony. Cílem trojčlenného uspořádání společnosti je lidsky důstojný život každého jednotlivce. Nemůže jej zajistit ani kapitalismus, který snižuje lidskou práci na úroveň zboží a není schopen překonat sociál…ní nespravedlnost, ani socialismus, jenž ujařmuje občany ustrnulou byrokracií, ochromuje přirozený hospodářský rozvoj a proměňuj e svobodný duchovní život ve státně kontrolovanou ideologii. Steinerovo řešení však nelze ztotožňovat s tzv. "třetí cestou", jež by byla jakýmsi umělým kompromisem mezi kapitalismem a socialismem. Jde o řešení zcela originální, které vychází ze symptomů skutečnosti, z poznání člověka jako bytosti já i jako svobodného člena lidského společenství. Idea trojčlennosti není proto ani utopií, jako byly některé minulé pokusy, ani pouhou teorií, jež by přinášela umělé řešení sociální otázky zvnějšku a samozřejmě ani přízemním pragmatismem, který by vycházel jen z úzkých praktických hledisek, bez hlubšího poznání vnitřních souvislostí. Jejím východiskem je život, jeho zjevné i skryté zákony.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090030785
ISBN:	9788090030787
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2023 12:36
Číslo položky:	672497

O autorovi

Rudolf Steiner

Rudolf Steiner – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Byl zakladatelem antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství, antroposofického lékařství a nové umělecké formy – eurytmie. Rudolf Steiner se narodil jako syn železničního úředníka, dostalo se mu římskokatolického křtu a jako chlapec ministroval v katolickém kostele v Neudörflu. Od 11 let studoval na vídeňském reálném gymnáziu ve Wiener Neustadtu, kde v roce 1879 maturoval. Zajímala ho hlavně matematika a deskriptivní geometrie, soukromě studoval latinu a řečtinu a četl Kanta. Roku 1879 se zapsal na Vysoké učení technické ve Vídni s úmyslem stát se inženýrem. Již v osmi letech se u něho, podle jeho slov, objevily jasnovidné schopnosti. Tím se mu prý otevřela možnost "žít od toho okamžiku s duchovními bytostmi přírody". Na cestách do Vídně se seznámil s Felixem Koguzkim, formálně nevzdělaným, ale duchovně založeným bylinkářem, který Steinerovi ukázal "instinktivní vědění pravěku". Také se tehdy setkal s osobou, jejíž jméno nikdy nezveřejnil, nazýval ji Mistr, a ten Steinera zasvěcoval do spirituálního obrazu světa. Zároveň ho tento Mistr přivedl na myšlenku prosadit tento způsob nazírání na svět v západním světě. Ve Vídni docházel mezi umělce a vzdělance a diskutoval zde s představiteli kultivovaného katolicismu o reinkarnaci a christologii. S argumentací katolických teologů byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popíráním možnosti reinkarnace. Jeho učitel, literární historik Karl Julius Schröer ho seznámil s pracemi Johanna Wolfganga von Goetha a Steiner se podílel na vydávání jeho spisů. Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza. Vysvětloval tímto pojmem skutečnost, že v přírodě se vše živé vyvíjí, nic nezůstává tak jak to Bůh kdysi stvořil. Nevědomky na tuto ideu navazoval svou prací Charles Darwin. Profesor Schröer dopo...

Více od autora