Jaroslav Malina
Hlava v makarónské poezii : (čeština + kopa jazyků světa)

2017 | Nakladatelství CERM

Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí. Autor Jaroslav Malina vyšel z předpokladu, že v každém z jazyků světa existuje slovo označující hlavu a s tímto pojmem spjatá různá úsloví, přísloví a fráze, což autor vyjadřuje prostřednic…tvím makarónské poezie . Opět připojuje věcné, historické a jazykové vysvětlivky, a propojuje tak vědeckou a básnickou tvorbu a vytváří poetický komentář k naší realitě. Text doplňují ilustrace hlav výtvarníka Zdeňka Macháčka. Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí. Autor Jaroslav Malina vyšel z předpokladu, že v každém z jazyků světa… existuje slovo označující hlavu a s tímto pojmem spjatá různá úsloví, přísloví a fráze, což autor vyjadřuje prostřednictvím makarónské poezie . Opět připojuje věcné, historické a jazykové vysvětlivky, a propojuje tak vědeckou a básnickou tvorbu a vytváří poetický komentář k naší realitě. Text doplňují ilustrace hlav výtvarníka Zdeňka Macháčka.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	208
Jazyk:	česky , MUL vícejazyčné
ISBN10:	8072049518
ISBN:	9788072049516
Ilustrátor:	Zdeněk Macháček
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	20. 4. 2023 10:55
Číslo položky:	540921

O autorovi

Jaroslav Malina

Malina, Jaroslav A. , český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Malina měl už od dětství velkou zálibu v archeologii a antropologii. Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archelogii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii. Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let minulého století znovu-založil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948 – 19891 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, silně podporoval koncept antropologie jako celostního, integrálního vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem1 Katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše

Více od autora