Knihy
Zdraví a medicína
Léčivé rostliny
Pietro Andrea Mattioli
Herbář aneb Bylinář doktora Petra Ondřeje Mathi...

Pietro Andrea Mattioli
Herbář aneb Bylinář doktora Petra Ondřeje Mathiola. 1. kniha Herbáře, O bylinách a stromech

1929 | Nakladatelství B. Kočí

Atlas 1035 rostlin naší květeny, především volně rostoucích druhů. Obrazová část spolu se stručným popisem upozorňuje na jejich vlastnosti, mající historický význam v přírodě a krajině, na jejich účast při vytváření rostlinných společenstev, na jejich vyhraněné nároky ekologické a v neposlední řadě na některé jejich vl…astnosti člověkem využívané. Netradiční formou sestavení atlasu do celků podle barvy květů či květenství zvolili autoři s ohledem na snadné použití a orientování se. Barevný atlas rostlin je sestaven podle pěti základních barev. Tedy rostliny s květy bílými, žlutými, červenými, modrými a zelenými. Každá z těchto barev má ovšem v přírodě mnoho odstínů, přechodů a kombinací, což se při členění nedalo respektovat. Čtenář je nalezne v popise květů nebo celých květenství, nebo je může postřehnout přímo na fotografii. Určitá volnost byla uplatněna i při zařazování do skupin základních barev, zejména v případech, kdy bylo sporné rozhodnout, zda květ podle své barvy patří např. do skupiny modrých nebo červených, žlutých či zelených květů apod. Skupiny rostlin podle barev jsou však jen první pomůckou. Atlas 1035 rostlin naší květeny, především volně rostoucích druhů. Obrazová část spolu se stručným popisem upozorňuje na jejich vlastnosti, mající historický význam v přírodě a krajině, na jejich účas…t při vytváření rostlinných společenstev, na jejich vyhraněné nároky ekologické a v neposlední řadě na některé jejich vlastnosti člověkem využívané. Netradiční formou sestavení atlasu do celků podle barvy květů či květenství zvolili autoři s ohledem na snadné použití a orientování se. Barevný atlas rostlin je sestaven podle pěti základních barev. Tedy rostliny s květy bílými, žlutými, červenými, modrými a zelenými. Každá z těchto barev má ovšem v přírodě mnoho odstínů, přechodů a kombinací, což se při členění nedalo respektovat. Čtenář je nalezne v popise květů nebo celých květenství, nebo je může postřehnout přímo na fotografii. Určitá volnost byla uplatněna i při zařazování do skupin základních barev, zejména v případech, kdy bylo sporné rozhodnout, zda květ podle své barvy patří např. do skupiny modrých nebo červených, žlutých či zelených květů apod. Skupiny rostlin podle barev jsou však jen první pomůckou.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, dobová převazba
Počet stran:	1265
Jazyk:	česky
Překladatel:	Adolf Ambrož
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 10. 2018 16:1
Číslo položky:	40372

O autorovi

Pietro Andrea Mattioli

Pietro Andrea Gregorio Mattioli byl významný renesanční lékař a botanik italského původu. Dětství trávil v Sieně a Benátkách, medicínu studoval na univerzitě v Padově, ale s učitelem a chirurgem Caravitou navštívil i jiné italské univerzity, například Římskou univerzitu. Studia dokončil roku 1523. Jako lékař působil v Sieně, Římě, Tridentu a v Gorizii, kam byl povolán ve čtyřicátých letech. V tomto městě se věnoval italskému překladu známého latinského díla De materia medica od antického učence a lékaře Pedacia Dioskúrida z Anazarby. Od roku 1554 žil Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, v letech 1547–66 českého místodržícího. V Praze publikoval u Jiřího Melantricha z Aventina roku 1561 své lékařské dopisy v knize nazvané Epistolarum Medicinalium libri quinque a o rok později rozšířený český překlad své knihy Herbář neboli Bylinář. Roku 1563 pak v téže tiskárně vychází německý překlad tohoto díla, které vyšlo poprvé roku 1544 italsky a o deset let později, roku 1554 v Benátkách také latinsky. Toto nejvýznamnější Mattioliho dílo vyšlo poté ještě mnohokrát a je vydáváno v podstatě až do současnosti. Herbář vznikl původně jako komentář Dioskůridova již zmiňovaného díla De materia medica. Mattioli jej však neustále rozšiřoval, takže každé následující vydání z doby jeho života je obsáhlejší než předchozí. Roku 1564 vydal Mattioli u Melantricha knihu De peste liber v níž se věnuje problematice morové nákazy. Svůj odborný zájem věnoval také výzkumu a léčení syfilidy. Spolu s Ferdinandem Tyrolským odchází roku 1564 do Tyrol na zámek Ambrass. Působil však též jako lékař Maxmiliána II. Zemřel v roce 1578 v Tridentu při cestě do Říma, neboť se zde nakazil morem. Jméno Pietra Mattioliho bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, v...

Více od autora