Helmold
Helmolda, kněze buzovského, Slovanská kronika

Helmold

Helmold byl saský kněz, farář v Bosau v blízkosti Plönu v dnešním Šlešvicku-Holštýnsku. O jeho životě je známo velice málo, několik faktů však lze odvodit z listinných pramenů a samotného jeho díla. Narodil se nejspíše krátce před rokem 1120 v okolí pohoří Harz a své vzdělání počal u augustiniánů v šlesvickém Bad Segerbergu, v letech 1139 až 1143 pokračoval v Brunšviku, kde se setkal se svým učitelem a ochráncem Geroldem. Po té se podílel na misijní činnosti biskupa Vicelina mezi Obodrity. Po smrti Vicelina se stal spolupracovníkem zmíněného Gerolda a v zimě na přelomu let 1155 a 1156 se účastnil jeho vizitační cesty jež popsal svém díle. Brzy poté se stal farářem v Bosau, kde se nacházel jediný fungující farní úřad v celé Vagrii, do které náležel i Starigrad, dnešní Oldenburg. Ač se ve Starigradu nacházelo oficiálně biskupství, bylo toto město pod vládou pohanských Slovanů, a biskup Vicelin a poté i Gerold sídlili právě v západnějším Bosau. Druhý jmenovaný však přeložil biskupství roku 1160 nebo 1163 ze Starigradu do Lübecku. Po smrti Gerolda v roce 1163 začal Helmold psát svou kroniku, právě z podnětu svého zemřelého učitele. Poslední doklad o něm pochází z roku 1177, brzy poté nejspíše zemřel. Poté však v jeho díle pokračoval Arnold z Lübecku, který kroniku dovedl až do roku 1210. Jeho dílo, Chronica Slavorum , je důležitým pramenem pro dějiny Svaté říše římské, především snah jejích vládců o ovládnutí oblastí na východ od Saska, v té době obývaných slovanskými kmeny, a Dánska. Kronika je rozdělena do dvou částí, první začíná popisem událostí na přelomu 8. a 9. století za vlády Karla Velikého a končí rokem 1163, druhá se pak zabývá událostmi do roku 1171. Ač je Helmoldovo dílo zaměřeno na oslavu šíření křesťanství a ovládnutí pohanských kmenů objevuje se zde také kritika tvrdého zacházení světských vládců se svými slovanskými poddanými. Významné místo také zaujímají portréty významných souča...