Jaroslav Křenek
Hazmburská saň : pohádka o lásce romantické doby rytířstva

Jaroslav Křenek

Jaroslav Křenek byl český spisovatel, regionální kulturní pracovník, civilním zaměstnáním pracovník v bankovnictví. Narodil se v rodině učitele měšťanské školy v Roudnici nad Labem Karla Křenka a jeho manželky Antonie, rozené Mannové. Pokřtěn byl jako Jaroslav Quido Viktor. Narodil se v domě nevlastního dědečka, starosty Třebenic a místního vlastence MUDr. Václava Paříka , kde se scházeli čeští politikové a umělci. Otec Karel Křenek byl libochovický kronikář a kulturní pracovník, autor publikace o hradu Hazmburku. Po povinné školní docházce v Libochovicích vystudoval Jaroslav Křenek reálku v Lounech, kde maturoval roku 1908. Po absolvování abiturientského kursu v Chrudimi se zapsal na Vysokou školu obchodní při pražské technice. Současně studoval literární historii na filozofické fakultě v Praze. První světovou válku prožil v Albánii. Této zemi věnoval významnou část svého díla, ať už se jedná o vzpomínky z fronty nebo o baladické Čtyři albánské povídky. V roce 1920 se oženil s Marií Karlovou z Libochovic. Po válce pracoval v bankovnictví, v letech 1932–1950 byl ředitelem Městské spořitelny v Libochovicích. Jaroslav Křenek se v Libochovicích angažoval i společensky. Např. v roce 1945 napsal báseň Tryzna, ve které jmenovitě uvádí místní padlé z období 2. světové války a v roce 1948 byl zvolen předsedou místní skupiny ROH v peněžnictví a pojišťovenství pro Libochovice a Budyni. V Libochovicích žil i jako důchodce, zemřel v nemocnici ve Slaném. Křenkova předválečná lyrika je označována za spíše epigonskou. Zajímavější jsou jeho práce věnované rodnému kraji a Albánii. Pobyt v Albánii měl na Křenka velký vliv a nadále se o ni zajímal – ještě dvacet let poté zveřejnil v tisku svůj článek k 25. výročí samostatnosti země....