Jindřich Šimon Baar
Hanýžka a Martínek

1950 | Nakladatelství Vyšehrad

V tetralogii, která měla nést souborný název "Naše máma", chtěl J.Š. Baar zachytit život své matky od dětství až do svatby, slavné chodské veselky. Jeho práce však zůstala nedokončena a z připravovaných čtyř svazků vyšly jenom tři . Toto dílo není jenom ukázkou působení B. Němcové a jiných vlastenců na Chodsku v bouřli…vých letech osmačtyřicátých, ale je především chodským rokem na vsi - se všemi zvyky, písněmi, pořekadly, dětskými hrami a zábavami. Dětský svět je v díle zastoupen Hanýžkou Královou a Martínkem Klikou. Z jejich příhod a zážitků je také sestavena tato kniha, která je určena mládeži jako základní ukázka Baarova díla. V tetralogii, která měla nést souborný název "Naše máma", chtěl J.Š. Baar zachytit život své matky od dětství až do svatby, slavné chodské veselky. Jeho práce však zůstala nedokončena a z připravovaný…ch čtyř svazků vyšly jenom tři . Toto dílo není jenom ukázkou působení B. Němcové a jiných vlastenců na Chodsku v bouřlivých letech osmačtyřicátých, ale je především chodským rokem na vsi - se všemi zvyky, písněmi, pořekadly, dětskými hrami a zábavami. Dětský svět je v díle zastoupen Hanýžkou Královou a Martínkem Klikou. Z jejich příhod a zážitků je také sestavena tato kniha, která je určena mládeži jako základní ukázka Baarova díla.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2024 10:21
Číslo položky:	844188

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora