Taras Hryhorovyč Ševčenko
Hajdamáci

1951 | Nakladatelství Mladá fronta

Nejrozsáhlejší epické dílo Š., v kt. vyzpíval "i utrpení svého lidu, i slávu a hrdinství svých volných kozáckých předků, i strašnou sílu ujařmených, kteří, když povstanou v boji za svobodu, smetají před sebou vše, jako rozbouřené živly." Předmětem děje je umaňské povstání r. 1768, kdy se vyssávaný selský lid pravobřežn…í Ukrajiny vzbouřil proti polské šlechtě a za vedení kozáků Zalizňaka a Gonty způsobil strašné krveprolití. Š. znal průběh povstání z vyprávění svého děda, snad přímého účastníka."Promyslel příčiny hajdamáckého hnutí i jeho význam a vylíčil je s takovou věrností, s takovou vášní k pravdě, že vytvořiljedinečné dílo ve svět. poesii. Dovedl vidět při vší krutosti selské vzpoury i její svatou spravedlivost. Nejrozsáhlejší epické dílo Š., v kt. vyzpíval "i utrpení svého lidu, i slávu a hrdinství svých volných kozáckých předků, i strašnou sílu ujařmených, kteří, když povstanou v boji za svobodu, smetají př…ed sebou vše, jako rozbouřené živly." Předmětem děje je umaňské povstání r. 1768, kdy se vyssávaný selský lid pravobřežní Ukrajiny vzbouřil proti polské šlechtě a za vedení kozáků Zalizňaka a Gonty způsobil strašné krveprolití. Š. znal průběh povstání z vyprávění svého děda, snad přímého účastníka."Promyslel příčiny hajdamáckého hnutí i jeho význam a vylíčil je s takovou věrností, s takovou vášní k pravdě, že vytvořiljedinečné dílo ve svět. poesii. Dovedl vidět při vší krutosti selské vzpoury i její svatou spravedlivost.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	146
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Květy světové poesie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 1. 2024 12:31
Číslo položky:	728845

O autorovi

Taras Hryhorovyč Ševčenko

Taras Hryhorovyč Ševčenko byl ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf. Vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. Jeho pomníky stojí v mnoha ukrajinských i světových městech. Za psaní v ukrajinštině a obhajobu ukrajinské nezávislosti byl v roce 1847 uvězněn. Ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem. Ševčenko se narodil ve středoukrajinské vesnici Morynci v rodině sedláka-nevolníka. V devíti letech přišel o matku, v jedenácti o otce; ten ho ještě před smrtí poslal do církevní školy v nedaleké Kirylivce, odkud utekl do sousední Lysjanky. Ševčenko měl malířské nadání, které však kvůli zákazům vrchnosti mohl jen těžko rozvíjet. Nakonec se mu podařilo dostat se do učení malířství ve Vilně a po polském listopadovém povstání v Petrohradě, se zde učil u Ivana Sošenka, který ho představil několika malířům a básníkům, mj. Vasiliji Žukovskému. Díky nim mohl Ševčenko studovat na Petrohradské akademii a roku 1838 získat svobodné postavení, tedy vymanit se z nevolnického stavu. V akademii Ševčenko studoval u Karla Brjullova a zároveň se intenzivně věnoval jednak literatuře, jednak studiu věd. Roku 1840 vydává svou nejznámější sbírku Kobzar. V roce 1843 navštívil rodnou ves a její okolí; do Petrohradu se vrátil rozčarován. Znovu přijel po dvou letech. Roku 1846 vstupuje do tajného Cyrilometodějského bratrstva. Bratrstvo bylo odhaleno roku 1847. Následujících deset let strávil Ševčenko ve vyhnanství, převážně v Orenburgu a v Orské pevnosti. Odtud se jako člen geografické expedice vedené A. I. Butakovem vydává do dnešního Kazachstánu a okolí Aralského jezera. Později byl přemístěn do Novopetrovského opevnění . Během desetiletého období se střídala období...

Více od autora